Podle soudu je s ohledem na konkrétní okolnosti případu konstatování porušení Sáního práv dostatečné a není třeba odškodňovat prince finančně.

„Soud je přesvědčen, že nebylo možno přehlédnout, že se neodškodňuje osoba, která se ničeho nedopustila,“ podotkla soudkyně Blanka Vernerová a dodala, že odškodnění za nezákonnou vazbu bývá přiznáváno spíše lidem, kteří byli obžaloby zproštěni.

Sání se domáhal odškodného za duben až srpen roku 2005. Po svém zatčení v roce 2004 byl odsouzen na dva a půl roku do vězení. Než ale rozsudek nabyl právní moci, vydal ho tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) do Kataru. NS tehdy uvedl, že princovo trestní stíhání má být přerušeno, a Sání byl propuštěn z vazby.

A právě tímto rozhodnutím princův právní zástupce Miroslav Špadrna argumentoval. Podle něj Nejvyšší soud jasně řekl, že část Sáního vazby byla nezákonná.

Za mediální zájem si může sám

Špadrna u soudu také poukazoval na údajnou skandalizaci svého klienta, jehož média označila za zvrhlíka. „Byl v médiích vykreslen jako démon, přitom se provinil jen tím, že měl rád mladé dívky, které rozhodně nebyly panny,“ uvedl u minulého líčení Špadrna.

„V tomto směru je třeba podotknout, že pokud byla kauza medializována, tak to bylo proto, že se žalobce (Sání – pozn. red.) dopustil nějaké trestné činnosti na území ČR,“ uvedla soudkyně. „Pokud by k ní nedošlo, média by se o něj nezajímala,“ dodala s tím, že stát nemůže být odpovědný za to, jakým způsobem média informují o jednotlivých kauzách.

Podle ministerstva spravedlnosti nemá Sání na odškodné nárok, protože vazbu nelze považovat za nezákonnou vzhledem k tomu, že byl nakonec pravomocně odsouzen za část žalovaných skutků, zbytek zastavila amnestie prezidenta Václava Klause v roce 2013. Sáního odsoudil v nepřítomnosti Obvodní soud pro Prahu 2 před rokem a půl na 11 měsíců a osm dní, což je právě doba, kterou princ strávil ve vazbě.