„Ve výkonu trestu se choval řádně a tímto prokázal polepšení, má zajištěnou budoucnost a zaměstnání,“ prohlásila soudkyně Markéta Binderová.

Jedním dechem ovšem dodala, že odsouzený nemá na podmíněné propuštění po splnění požadovaných podmínek automaticky nárok.

Soudní senát podle Binderové zvážil hodnocení věznice i znalecký posudek na Mikuše. Soudkyně uvedla, že Mikuš je inteligentní a ví, co se od něj očekává. Své zamítavé rozhodnutí odůvodnila tím, že vězení ještě nemělo na odsouzeného patřičný výchovný vliv, a zmínila také symbolickou rovinu.

„Jak by se asi cítila poškozená v případě, že by byl odsouzený podmíněně propuštěn?“ ptala se řečnicky Binderová.

Proti rozhodnutí si Mikuš okamžitě podal stížnost, jeho žádostí se tak bude zabývat pražský městský soud. Za půl roku, pokud bude stížnost neúspěšná, bude moci o podmínečné propuštění žádat znovu.

Vystudoval teologickou fakultu ve vězení

„Posudky z věznice jsou více než dobré. Studoval teologickou fakultu, studium s titulem bakalář ukončil,“ uvedl u soudu Mikušův obhájce Jaroslav Ortman.

Ten argumentoval i znaleckými posudky. „Není den, aby nežil ve výčitkách, píše znalec. Možnost recidivy je nulová, píše znalec. Odsouzený se vyjadřoval opakovaně, že svého činu lituje, že spáchal něco, co bylo hanebné,“ řekl advokát.

Ortman navrhoval soudu Mikuše podmínečně propustit s maximální zkušební dobou a s dohledem probačního úředníka.

„Chtěl bych požádat o znovu poskytnutí důvěry a poskytnutí druhé šance tak, abych mohl být společnosti prospěšnější více než svým pobytem ve vězení, a tím částečně odčinil svůj čin,“ přesvědčoval soud Mikuš. „Plně si uvědomuji a velice lituji toho, že zcela odčinit bohužel nelze,“ dodal.

Tělo jako důkaz

Mikuš před desíti lety — v únoru roku 2007 — zavraždil svoji milenku, se kterou pracoval ve stejné farmaceutické firmě. Nejprve ji vylákal na rande na blíže neurčené místo, vystřelil na ni z plynové pistole, aby se nemohla příliš bránit a spoutal jí drátem ruce a nohy. Lepicí páskou jí přelepil nos a pusu a přes hlavu přetáhl igelitový pytel.

Poté, co se žena udusila, dal její tělo, které zabalil do několika pytlů, do plastové bedny, kterou zatížil kameny a hodil pak do Orlické přehrady. Následně uprchl do Německa, kde ho na žádost českých úřadů zadržela místní policie, v červnu 2007 byl eskortován do Prahy.

Mikuše za jeho čin nejprve soud poslal na šest let do vězení za ublížení na zdraví s následkem smrti, protože se tehdy nenašlo tělo zavražděné milenky. Mikuš od začátku svou vinu odmítal a odvolal se. Vrchní soud následně odsuzující rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání, protože jen pár dní před projednáním odvolání našli bednu s tělem Mikušovy milenky rybáři na Orlíku.

Tentokrát už byl lékař odsouzený za vraždu — dostal čtrnáct let. Vrchní soud trest přes Mikušovo odvolání potvrdil, o rok později zamítl Mikušovo dovolání i Nejvyšší soud.