Teď má krkavčí matka naději na podmínku. Původní rozsudek totiž na přelomu roku zrušil v neveřejném jednání Nejvyšší soud v Brně. Podle něho je uložený trest extrémně přísný.

„Má-li si obviněná uvědomit, v čem spočívá její role matky, zejména odpovědnost za řádnou výchovu a vývoj dětí, nezíská tyto poznatky a neosvojí si potřebné návyky ve výkonu trestu odnětí svobody, ale toliko pod odborným vlivem a kontrolou kvalifikované osoby,“ píše se v rozhodnutí NS, které má Právo k dispozici.

Citlivý případ sahá do poloviny roku 2012. Podle spisu žena své tři děti od tří do šesti let více než osm měsíců fyzicky a psychicky týrala. „Vulgárně jim nadávala, odepírala jim jídlo a zamykala před nimi kuchyň. Za každou maličkost je hrubě trestala tak, že měly po těle modřiny a podlitiny.

Děti se jí bály, neustále se krčily a očekávaly ránu. Žádné mateřské pohlazení neexistovalo,“ vypovídal například přítel obviněné.

Jejich hlavní snahou ale bylo se najíst. Jedly vše, co našly.řekly úřednice

Sociální pracovnice hovořily o tom, že děti musely vykonávat domácí práce nepřiměřené jejich věku.

„Jejich hlavní snahou ale bylo se najíst. Jedly vše, co našly. Ať to byly slupky od jablek,  syrové brambory nebo granule pro zvířata. Když bylo nejhůř, došlo i na omítku,“ uvedly úřednice.

Další svědci  upozornili na to, že nejen jídlo, ale i pití matka dětem upírala. „Přistihla jsem jednoho z chlapců, jak tajně pije vodu z kelímku od prášku na praní,“ uvedla známá obviněné.

Děti byly také často špinavé a zavšivené. Neuměly si hrát a špatně mluvily.

„Postupně se u nich vyvinul syndrom  týraného a zanedbávaného dítěte,“ konstatovali znalci.

Matka vysvětluje situaci po svém

Sama obviněná žena tvrdila, že se k dětem nechovala jako tyranizující člověk, který by jim úmyslně činil příkoří. Připustila pouze, že je nevychovávala zrovna vhodným způsobem. Vysvětlovala to tím, že v té době ji omezovalo rizikové těhotenstvím.

Ve výkonu trestu nezíská náhled na to, co se stalo a v čem její role matky selhalarozhodnutí Nejvyššího soudu

„Chtěla jsem a stále chci být dobrou matkou, ale nechtěla jsem připustit, aby děti měly stejný hendikep jako já a trpěly nadváhou,“ vysvětlovala žena, proč své ratolesti nechávala hladovět.

Nejvyšší soud má za to, že obviněná žena jako matka výrazně selhala a způsob, jakým jednala, je zavrženíhodný a dosahuje značné míry společenské škodlivosti. Na druhou stranu však upozornil, že při stanovení druhu trestu  je soud povinen vyváženě  přihlížet ke všem kritériím uvedeným v trestním zákoníku.

Názory soudů se rozchází

„Stěží lze přijmout vysvětlení krajského soudu, že uložení nepodmíněného trestu je nezbytné z toho důvodu, aby se obviněná podrobila dostatečné převýchově ve smyslu uvědomění si svých selhání a přijetí běžně akceptovaných norem týkajících se výchovy dětí a přístupu k nim,“ uvádí Nejvyšší soud.

Podle jeho názoru  od samotného uložení nepodmíněného trestu nelze očekávat, že přispěje k tomu, aby se z obviněné stala lepší matka. „Ve výkonu trestu nezíská náhled na to, co se stalo a v čem její role matky selhala,“ uzavřel NS.

Případ bude Krajský soud v Ústí nad Labem znovu projednávat koncem března. Při novém rozhodování je vázán právním názorem NS, a dá se tak předpokládat změna trestu.