Vážený, omlouvám se za útrapy, které jsme vám způsobili nezákonnou diskriminací”. Dopis přesně tohoto znění musí do 30 dnů škola zaslat dvěma třeťákům romské národnosti. Ředitel školy Kamil Krahula diskriminaci odmítá. Tvrdí, že zájemců bylo více, než mohl přijmout.

Zápis se mi nezdál férový, byl hodně chaotický.Kristýna Grundzová

Osudný zápis do první třídy se odehrál v lednu 2014. Přišlo k němu přes 40 dětí, škola přitom otevírala jen jednu třídu a mohla vzít maximálně 30 dětí. Jako kritérium pro vyřazování zvolila spádovost a výsledek tzv. testu zralosti. Ten připravila škola a posuzoval, kdy dítě umí poznávat barvy, počítat či zná svou adresu. Chlapci ho ale nezvládli.

Jejich zákonní zástupci však spolu s dvěma romskými aktivistkami z organizace Vzájemné soužití si na škole vyžádali opakování testu. A v něm už bylo hodnocení kluků mnohem lepší. Podle Kristýny Grundzové, matky jednoho z hochů, to bylo i tím, že podruhé test chlapci podstoupili s jinou učitelkou. Ta první byla podle jejích slov zlá.

„Zápis se mi nezdál férový, byl hodně chaotický. Když si paní učitelka vzala Zdeňka, a měla ho odzkoušet, nechtěl s ní spolupracovat. Taky na něj výrazně zvýšila hlas. Jen proto, že kamarádovi poradil barvu. Řekla mu: 'Ty nikomu neraď a starej se o sebe',“ popsala zápis.

Škola chlapce nepřijala. Rodinám ho nabídla až poté, co se dva přijatí žáci odhlásili. Nabídku ale rodiny odmítly kvůli tomu, že podle jejich názoru byly děti při vstupních testech diskriminovány a poslaly je na jinou školu.

Při rozhodování jsem netušil, kdo je a kdo není romského původu. Měl jsem jen seznam dětí a podle něj jsem musel vybrat.Kamil Krahula, ředitel školy

Před rokem se obě strany chtěly smířit. Rodiče dětí chtěli omluvu, tu ale ředitel Krahula odmítl, protože podle něj nešlo o diskriminaci, a tak se případ dostal až k soudu.

Po středečním rozsudku byl ředitel zčásti překvapen a zčásti spokojen. „Romské děti jsme přijali, přijali jsme dokonce i ty dva romské chlapce, kteří žalobu podávali, takže z mé strany nevidím žádný diskriminační důvod. Při rozhodování jsem netušil, kdo je a kdo není romského původu. Měl jsem jen seznam dětí a podle něj jsem musel vybrat,“ upozornil.

Soudce uvedl, že ředitel školy předem věděl, kolik romských dětí se bude na školu hlásit. Podle něj je z důkazů jasné, že z toho neměl radost. Podle soudce školu z diskriminačního jednání usvědčil i výrok, že pokud je ve třídě víc než pět romských dětí, rodiče ostatní děti začnou odhlašovat a přecházet na jiné školy. Pak by hrozilo, že vzniknou romské třídy, což prý řekl přímo ředitel.

Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání.