Se svojí obhajobou, že chtěl být nápomocen fyzicky a mentálně hendikepovanému muži, neuspěl nyní ani při dovolání u Nejvyššího soudu v Brně. Ten v neveřejném jednání potvrdil Krocovi podmíněný trest za zneužití pravomoci úřední osoby, který mu loni v březnu uložil Krajský soud v Plzni.

Kroc společně s kolegou tehdy zatkli na Klatovsku Jiřího H. kvůli podezření, že podvodem připravil invalidního důchodce Davida P. o 4,5 miliónu a pak si objednal jeho vraždu u recidivisty Martina L.

Předstírali, že ho prodali vrahovi

Cestou k výslechu na služebnu zajel Kroc s Jiřím H. do lesa, kde před ním sehrál divadlo s cílem zjistit, kam peníze vylákané od Davida P. ukryl. Spoutaného muže vysadil ze služebního auta a předstíral, že jej policisté prodali do rukou člověka napojeného na Martina L., kterému měl Jiří H. dlužit 800 tisíc korun za provedení vraždy.

K té ve skutečnosti nedošlo, neboť Martin L. vše oznámil policii, která ale smrt Davida P. nahrála tak, aby byl Jiří H. přesvědčen, že byla provedena.

Jiří H. vypověděl, že během cesty policejní vozidlo zastavilo a někdo mu pomohl vystoupit ven. Pořád měl přes oči tmavé brýle a ruce spoutané za zády. „Díky, že jste nám ho přivezli, tady si přepočítejte peníze. Mělo by to sedět,“ uslyšel první hlasy.

Hlavou mu prý blesklo, že byl unesen. Pak prý dostal ránu do břicha, svalil se a po dalším kopanci nějaký muž zakřičel: „Kde jsou ty milióny, proč jsi nezaplatil za vraždu, kterou sis objednal. Nelži, hajzle, ty si myslíš, že si to nechá Martin líbit, že mu takhle nezaplatíš.“

Uvedl také, že ještě v lese mu částečně spadly brýle a uviděl muže, se kterým se později setkal v budově policejního ředitelství a který se mu představil jako Kroc.

Součást legendy

Ten se hájil tím, že lesní divadlo bylo součástí operativní legendy v souladu s pokynem policejního prezidenta, jejímž cílem nebylo Jiřímu H. způsobit závažnou újmu, ale pouze ho uvést v omyl a pokusit se tak získat peníze jako hmotný důkaz.

„Chtěl jsem v něm nabudit pocit toho, že už není v držení policie, a aby zaplatil Martinovi L. za to, co si u něho objednal. Předpokládal jsem, že by mi tak mohl nabídnout finanční prostředky, které ukradl Davidu P., a my mu je mohli vrátit,“ prohlásil Kroc.

Nezákonný nátlak

Podle Nejvyššího soudu nelze jednání Kroce hodnotit jinak než jako snahu obejít zákonem předvídaný a upravený postup při nakládání s osobou podezřelou z trestného činu, jež byla zadržena a jejíž práva upravuje trestní řád.

Z rozhodnutí NS, které má Právo k dispozici, dále vyplývá, že taková snaha o získání informace vedoucí k nalezení důkazu, jenž by mohl být využit proti podezřelému, je formou nezákonného nátlaku.

Nejvyšší soud dále upozornil na to, že ani pohnutka, kterou Kroc své chování ospravedlňoval, nesnižuje škodlivost jeho činu na úroveň, při níž by se dalo uvažovat o pouhém kázeňském přestupku.

NS se také ztotožnil se závěry nižších soudů, podle kterých Kroc zneužil bezbrannosti poškozeného a nutil ho k doznání způsobem, jenž nerespektuje lidskou důstojnost.