11:22 - Soudce odročil jednání kvůli poskytnutí lhůty obhájci pro zvážení případného doplnění dokazování na 24. února.

11:20 - Soudce ukončil dokazování a ptá se státního zástupce a obhájce, jestli budou chtít předložit nějaké další důkazy. Žalobce nemá žádné doplňující důkazy, obhájce chce lhůtu k zamyšlení s ohledem na to, že soudce naznačil, že by mohlo dojít k přísnější právní kvalifikaci.

11:16 - Silovský reaguje na videa. „To první video je jen propagace, chtěl jsem vědět, jak to tam bude vypadat. Ty další dvě videa neznám, ty jsem neviděl. Jen jsem je stáhl, ale nepodíval se na ně. Byly dlouhé, neměl jsem čas ani chuť se na ně dívat. To čtvrté video jsem stáhl, protože se mi na něm líbila jen ta hudba, obsah mě nezajímal,” řekl obžalovaný.

11:14 - Rekruti nejprve nabírají fyzickou kondici, pak jsou cvičeni v boji muž proti muži a nakonec se učí zacházet se zbraněmi. Ze záběrů je parné, že jde o velice tvrdý trénink. S tímto záběrem soud ukončil přehrávání videí z mobilu obžalovaného.

11:05 - Na posledním videu je natočená reportáž z výcvikového tábora IS, vojenské tréninky rekrutů a jejich prohlášení, že jsou připravení na mučednickou smrt. Na záběrech je například vidět, jak při rozcvičce chodí instruktor mezi rekruty a ze samopalu jim střílí pod nohy.

10:47 - Na jednom záběru je vidět, jak jednotka IS cvičí v opuštěném honosném paláci. Jiný videosoubor ukazuje záběry z teroristických útoků ve Francii, poselství těchto útočníků. Jejich proslovy doprovází popravy odpadlíků. Soudce upozornil na drastické záběry.

10:31 - Obžalovaný poprvé zvedl hlavu a sleduje velkoplošnou televizi, kde jsou přehrávány záběry nočního výcviku bojové jednotky IS.

10:25 - Další záběr obsahuje záběry výcviku IS, prohlášení maskovaných bojovníků IS o konečném vítězství a výzvu jednoho z vůdců IS k boji proti křesťanům

10:22 - Druhý záběr se týká sebevražedného útoku, kdy se v autě s výbušninami odpálil bojovník IS. Je oslavován jako hrdina. Záběr je několikrát zpomaleně přehráván. Silovský během přehrávání videozáznamu hledí do země

10:15 - Na prvním souboru soud promítá záběry bojovníků IS u syrského Alepa, oslava mučednické smrti, výhrůžky Asadovi a jeho přívržencům. Záběry z bojiště, zejména mrtvých syrských vojáků, a záběry z hromadné popravy válečných zajatců.

10:10 - Soud po přestávce pokračuje promítáním videí. „Uvidíme čtyři videosoubory provázené arabským jazykem z mobilu zajištěného u obžalovaného,“ řekl soudce.

9:38 - Byla vyhlášena krátká přestávka.

9:37 - Soudce přistoupil k doplnění výslechu obžalovaného. „Byl jste někdy v minulosti v Sýrii nebo Iráku?”
Silovský: „Ne.”

9:34 - Přísedící: „Jakou má obžalovaný odbornou znalost počítače? ”
Janka: „Jde o velmi poučeného uživatele internetu.”

9:31 - Soudce: „Co je darknet?”
Janka: „Je to speciální webová stránka, kam se s běžným programovým vybavením běžný uživatel internetu nedostane. Musí mít speciální prohlížeč, není možné vysledovat identitu serveru ani uživatele, který se tam připojil. Je to zašifrované připojení přes několik skoků, přes zašifrované klíče. Slouží k anonymizaci chování na internetu. Jde o to, že obžalovaný měl v počítači speciální webový prohlížeč právě proto, aby se dostal do darknetu.”

9:30 - K soudu předstoupil znalec z oboru kybernetiky Jan Janka, který zkoumal počítač, tablet a mobil obžalovaného. Respektive data z těchto zařízení. 

Jan Silovský u soudu

Jan Silovský u soudu

FOTO: Patrik Biskup, Právo

9:25 - Státní zástupce: „IS není o dobrovolnosti, ale o vymývání mozku. S ohledem na vlastnosti obžalovaného, jak by to bylo v případě, že by dostal rozkaz použít zbraň?”
Tichý: „To je, co by kdyby. Zda by byl obžalovaný schopen pod nátlakem takové aktivity, na to nejsem schopen dát odpověď.”

Obžalovaný se odmítl k posudkům vyjádřit. Neměl na znalce ani žádné dotazy.

9:20 - Obhájce: „Je obžalovaný autista?”
Klose: „On nikdy nebyl agresivní, nejednal impulzivně, nebyla závislost na dominantní osobě. O autismus se nejedná. Autistický vývoj by se projevil už v dětském věku, nic takového zjištěno nebylo.”

Soudce: „Je obžalovaný disciplinovaný?”
Tichý: „Je zvyklý dodržovat pravidla. On by nebyl zlý proti lidem.”

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Obžalovaný ve středu u soudu. Zdroj: Právo

9:15 - Obhájce: „Obžalovaný nemá zkušenosti se zbraněmi, štítí se násilí. Do jaké míry by bylo reálné, že by zabíjel v řadách IS?”
Tichý: „To je málo pravděpodobné.”

Obhájce: „Jaká je šance na resocializaci obžalovaného?”
Tichý: „Má vysoký intelekt. Nemá kriminální minulost, není závislý na drogách. Je to velmi reálné, záleží jen na něm.”

9:12 - Obhájce Vojtěch Dragun: „Můžete vysvětlit pojem distimie?”
Psychiatr Tichý: „Hůře snáší stresové situace, na svět se díval přes barevné brýle, vidí ho jinak než průměrná populace. Dochází k poklesu nálady, necítí se dobře. Je stažen do sebe, nepouští k sobě lidi, vyhýbá se bližšímu kontaktu. To, že podal nějakou výpověď, je situační reakce, některé jeho odpovědi mohly být neuvážené.”

9:08 - Psycholog Klose: „Obžalovaný nebyl v životě úspěšný a najednou mu dal islám smysl života. Součást větší myšlenky, on by byl ochoten tam zemřít, i když by na místě došlo k určité deziluzi. Bylo to pro něj poučení, dostatečně si neuvědomil, co vlastně provádí a co by mohlo nastat.”

9:03 - Přísedící: „Našli jste něco o sebevraždě obžalovaného?”
Tichý: „Pořezal se a pak se ošetřil. Byla v něm přemíra napětí, nevěděl si rady se životem, a tak se řízl. Pak se napětí vybije, ten člověk se zklidní. Je to spíš autoagresivita než sebevražedný útok.”

8:57 - Soudce: „Lze blíže kvantifikovat míru snížení ovládacích schopností?“ Psychiatr Vlastimil Tichý: „Je to přes polovinu, asi 70 procent. Schizoidní porucha osobnosti není vyléčitelná, jsme schopni korigovat její projevy kombinací psychoterapie a psychofarmakologie. Dlouhodobá psychoterapie. On má vnitřní svět, ve kterém žije. Je frustrován, že není schopen komunikovat s okolím, vnitřně to velmi špatně prožívá.

8:53 - „Intelekt nadprůměrný, žádné poškození centrální nervové soustavy, žádné projevy duševní choroby psychotického charakteru. Schizoidní osobnost, citový chlad, uzavřenost. Je to podivín s bizarními nápady, zabírající se vlastní fantazii odtržený od reálného světa. Nemá sklony k manipulaci, není vůdcovský typ, naopak je plachý, submisivní,“ popsal psycholog obžalovaného.

Podle něj nemá tendenci ke zkreslování, netrpí žádnými bludy. „Resocializace je vázaná na poruchu osobnosti, deprese, stavy beznaděje. Jeho případné protiprávní jednání je vázáno na úspěch léčebných postupů,” dodal.

8:50 - „Osobně jsem obžalovaného vyšetřil, netrpěl duševní chorobou ve smyslu psychózy. Má poruchu osobnosti, snížená frustrační tolerance,“ konstatoval psycholog Jan Klose a dodal: „Navrhl jsem uložení ochranného psychiatrického léčení ambulantní formou.“

8:45 - Jako první budou vypovídat znalci - psychiatr Vlastimil Tichý a psycholog Jan Klose.

08:40 - Soudce Martin Kantor zahájil čtvrteční jednání.

Chtěl zemřít

Krajský soud v Plzni začal jednání se Silovským ve středu, kdy vyslechl jak obžalovaného, tak jeho matku. Obžalovaný před soudem řekl, že do Sýrie jel s tím, že zemře. Nikoho tam podle svých slov neznal a chtěl prodělat vojenský výcvik. [celá zpráva]

Mladíka loni v lednu zadrželi turečtí policisté na istanbulském letišti během jeho přestupu na let do města Gaziantep poblíž turecko-syrské hranice, odkud zájemci o boj v řadách Islámského státu vyrážejí do Sýrie. Potom, co se jim přiznal, že chtěl pokračovat do Sýrie a tam se připojit k IS, ho poslali zpět do Česka.

Policisté nejprve obvinili Silovského z pokusu o účast v organizované skupině a stíhali ho na svobodě. Když u výslechu přiznal, že chtěl po boku džihádistů zabíjet americké a ruské vojáky, zpřísnili jeho obvinění na přípravu teroristického útoku a soud ho poslal do vazby.

Kdy si nechal narůst plnovous? Jí vepřové? Dokázal by na sebe vzít vestu s výbušninou a jít se někam odpálit? To jsou některé otázky, které mladíkovi podle jeho matky položili policisté při výslechu. Žena je skálopevně přesvědčena, že by její syn nikdy nebyl schopen toho, z čeho ho policisté viní. V rozhovoru s reportérem Práva přiznala, že o cestě syna do Turecka nevěděla.

„Řekl mi jen, že tady pár dní nebude, že jede na výlet. Pak se vrátil a půl roku jsme žili normálně. A najednou jako blesk z čistého nebe si pro něj přijdou policajti. Do smrti toho kluka uvidím v poutech,“ vyprávěla žena.

Na policii čekal jejího syna několikahodinový výslech. „Ptali se na všechno možné. Chtěli vědět, jaký Honza je nebo s kým se stýkal. Také se zajímali o to, jakou vyznával víru a jestli by byl schopen sebevražedného útoku,“ popsala žena. Sama prý nic abnormálního na synovi nepozorovala.