Přestože se potrestaný bývalý soudce osobně jednání neúčastnil, už teď je jasné, že s jeho výsledkem nebude spokojen a odvolá se k nadřízenému středočeskému krajskému soudu. "Určitě," odvětil stroze jeho obhájce.

Podle lounského státního zástupce Radima Dragouna nabízel Jelínek před třemi lety v restauraci Sparta svému známému Tomáši Šimkovi, že mu zařídí vrácení zabaveného řidičáku. Tehdy už byl dočasně zproštěn taláru, čekal na vyřešení svého předchozího případu, kdy například zařídil jednomu vězni dřívější podmínečné propuštění. Jelínek nakonec dostal tříletou podmínku a definitivně přišel o práci.

Za vrácení řidičského průkazu měl chtít Jelínek třicet tisíc korun a protislužbu. Šimek zaplatil a pak oslovil jednoho Ukrajince, kterého Jelínkův kolega soudce Vlastimil Nedvěd soudil za uplácení litoměřické cizinecké policie kvůli prodloužení pobytu. Šimek cizinci údajně nabídl, že za 380 tisíc mu Jelínek zařídí příznivější trest.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Obžalovaný Šimek v jednací síni. Zdroj: Právo

„Oslovil mě Šimek, že chce se mnou mluvit, že bude soud a že by to šlo nějak udělat, že by šlo dát mi podmínku a zařídit, že nebudu vyhoštěn. Nezdálo se mi to, tak jsem si ho začal nahrávat a pak jsem šel na policii,“ popsal v srpnu u soudu cizinec trvale žijící v ČR.

Jak se později ukázalo, Jelínek nic z toho nesplnil a podle obžaloby měl od začátku v plánu si peníze nechat pro sebe.

Soudce zkušený v souzení kolegů

Soudní senát na rozdíl od Jelínkova obhájce uvěřil výpovědi obžalovaného Šimka, která fakticky usvědčovala Jelínka z převzetí 30 tisíc a požadavku na dalších 380 tisíc korun.

"Šimek není nevěrohodný a ani jeho výpověď není nevěrohodná," měl jasno předseda senátu Petr Sedlařík. Ten už má s trestáním svých kolegů v taláru zkušenosti. Byl to on, kdo před časem poslal do vězení pražského soudce Ondřeje Havlína.

Podle Sedlaříka bylo sice dost důkazů na odsouzení nyní již bývalého soudce Jelínka, naopak u hlavního líčení se prý neobjevil žádný o tom, že by byl do případu zapleten někdo další z litoměřického soudu. "Lze k tomu přistupovat tak jako k sólo akci někoho, kdo se vzhledem k předchozímu životu ocitl v nezáviděníhodné situaci," popsal Jelínkovo jednání Sedlařík.

Přestože Šimka, který dal Jelínkovi 30 tisíc za příslib pomoci v trestní kauze, soud uznal vinným z korupce, Jelínka za přijetí úplatku neodsoudil, spáchal podle něj podvod. "To, že Jelínek tahal ze Šimka peníze, bylo na základě smyšlenky. Nic pořádného pro něj neudělal," vysvětlil Sedlařík, který prostředí, v němž se Jelínek po nuceném odchodu ze soudu pohyboval, označil za panoptikum.

Padly i další tresty

Vedle Jelínka usedli na lavici obžalovaných právě Šimek, známý obou ze stejné hospody František Froněk, někdejší šéf litoměřické cizinecké policie Petr Hladký a nezaměstnaný Oto Güttner.

Šimek dostal trest jednoho a půl roku ve věznici s dozorem a zákaz řízení na dva roky.

Hladký odešel od soudu s podmínkou na 1,5 roku s tříletou zkušební dobou a s peněžitým trestem 50 tisíc korun. Pokud by peníze neuhradil, vyfasoval by další čtyři měsíce vězení. Froňka soud potrestal 22 měsíci ve věznici s dozorem a peněžitým trestem 50 tisíc korun, v případě nezaplacení se trest zvyšuje o dalšího půl roku. Güttner dostal podmínku na tři roky s pětiletou zkušební dobou, zaplatit musí půl miliónu, v opačném případě se mu trest zvyšuje o rok.

Hladký a Šimek se proti rozsudku neodvolali, verdikt je tak pravomocný.

Soudce jako svědek

Soudce Nedvěd je veden v případu pouze jako svědek, protože sám Jelínek tvrdí, že s ním o zmiňovaných kauzách vůbec nemluvil. Stejně tak se neprokázalo, že by dostal nějaké peníze a lidem, které soudil, nějak ulevil. Zatímco Jelínek či Güttner jakékoli převzetí úplatků popřeli, Hladký se stejně jako Froněk či Šimek ke korupci přiznal.