Pochybení má i své důsledky. Záznam hovoru se tím stává jako důkaz neplatným a může to být důvodem pro obnovu soudního procesu. Navíc nezákonně odposlouchávaný člověk má i šanci dostat od státu odškodné.

NS v loňském roce prověřil celkem deset žádostí o přezkum zákonnosti odposlechů. Ve čtyřech z nich konstatoval, že je soudy povolily v rozporu s trestním řádem. Týkalo se to podezření jak z násilné, tak majetkové trestné činnosti. Případy jsou z různých koutů republiky.

„Naši soudci jen prověřují oprávněnost či neoprávněnost odposlechů. Už neřeší, jestli v případě porušení zákona má dotyčný nárok na odškodnění. Pokud má pocit, že mu tím vznikla újma, může se domáhat náhrady škody přes ministerstvo spravedlnosti za nezákonný úřední postup,“ řekl mluvčí NS Petr Tomíček a doplnil, že jen v roce 2015 bylo celkově nařízeno bezmála 7 000 odposlechů telefonních hovorů a záznamů telekomunikačního provozu.

Neví, proč ho s případem spojili

Chybujícím soudům vytkl Nejvyšší soud především to, že příkazy k monitorování telefonních hovorů nebyly dostatečně odůvodněné tak, jak to vyžaduje trestní řád.
Podle Nejvyššího soudu se soudy v těchto případech omezily „toliko na zcela nekritické“ převzetí názoru státního zástupce v podaném návrhu na odposlech, který představoval obecné konstatování, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu lze zjistit skutečnosti významné pro trestní řízení.

Neodpovídal jsem popisu pachatelů, jak jej uvedli poškození. Žiji řádným životemodposlouchávaný muž

„Soud opomenul uvést skutečnosti, z nichž lze dovodit konkrétní úvahu či zjištění o důvodech nezbytnosti zásahu do soukromí dotčených jedinců, které je chráněno Listinou základních práv a svobod,“ píše se jako přes kopírák ve všech rozhodnutích, kde NS konstatoval porušení zákona.

Jeden z žadatelů o přezkum zákonného postupu soudu v případě svého špiclování, který u NS uspěl, v odůvodnění žádosti napsal, že vůbec netušil, jak jej mohla policie s násilným trestným činem spojovat. „Neodpovídal jsem popisu pachatelů, jak jej uvedli poškození. Žiji řádným životem a ve svém okolí jsem respektován,“ ohradil se muž.

V návrhu na vydání příkazu k jeho odposlechu státní zástupce uvedl, že v průběhu prověřování byl zjištěn významný poznatek, že dotyčný se v dané oblasti pohybuje ve specifické pozici jakéhosi samozvaného ochránce pořádku. „Je znám svojí inklinaci k násilí a také tím, že disponuje brokovnicí, která byla poškozenými při útoku popsána,“ argumentoval žalobce.

Podle trestního řádu lze povolit odposlech u osob podezřelých ze závažných zločinů a nesmí být delší než čtyři měsíce. Možnost podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu má pouze ten, koho po pravomocném skončení věci o nařízení odposlechu oficiálně informují příslušné orgány.
Pokud dojde k odložení trestní věci v přípravném řízení, má tuto vyrozumívací povinnost státní zástupce. Jestliže ale případ skončí pravomocným rozsudkem, tak o nařízeném odposlechu informuje dotyčného předseda senátu. NS přezkoumává zákonnost odposlechů od roku 2010.