„Bylo zcela jednoznačně prokázáno, že skutek, jak byl žalován, se stal a prokazatelně se ho dopustil pachatel pan Bušovský,“ konstatoval předseda senátu soudu Tomáš Durdík.

Bušovský se podle něj snažil své jednání bagatelizovat. „Útok měl zcela jiný charakter, než kdyby se jednalo toliko o jemné facky,“ pokračoval Durdík.

Nižší trest

Bušovskému původně hrozilo až dvacet let vězení, případně výjimečný trest. Soud ale sáhl k mimořádnému snížení trestu s ohledem na specifické okolnosti případu.

„Je třeba přihlédnout k tomu, jaké následky jednání obžalovaného zanechalo,“ řekl Durdík. „Poškozená mu odpustila, chtěla by s ním nadále žít. Obžalovaný není programovým násilníkem, programovým vrahem,“ uvedl soudce další důvody svého rozhodnutí s tím, že vyšší trest by byl nepřiměřeně přísný a devastační.

Muž byl přitom už v minulosti odsouzen za vraždu manželky, trest si odpykal.

Napřahoval se, jako kdyby kopal penaltusvědkyně napadení

Státní zástupkyně Jana Kadeřábková pro obžalovaného navrhovala trest kolem osmnácti devatenácti let vězení. „V průběhu hlavního líčení byla vina provedenými důkazy prokázána,“ konstatovala. Za stěžejní považovala výpovědi kolemjdoucích svědků, zejména proto, že nebyli nijak v konfliktu interesovaní, a tudíž byli nezaujatí. Naopak výpovědi Bušovského i samotné poškozené neuvěřila a považuje je za účelové.

„Není pochyb, že poškozenou fyzicky napadl,“ připustil Bušovského advokát Martin Jebavý. Podle něj ale nešlo o pokus o vraždu, minimálně prý chybí úmysl obžalovaného poškozenou usmrtit. Jednání obžalovaného navrhl překvalifikovat na pokus o těžké ublížení na zdraví.

Pamatuju si, že jsem dostala jednu facku a že přijela záchranka. Víc nevímnapadená žena

„Mě to moc velice mrzí,“ hlesl na závěr hlavního líčení Bušovský.

Jako kdyby kopal penaltu

Bušovský podle obžaloby loni týden před Vánoci v pražském Břevnově po předchozím popíjení alkoholu a následné hádce brutálně zmlátil a zkopal svou o rok starší družku. Nejprve ji měl napadnout v domě, ve kterém spolu bydleli, a poté vystrčit na ulici, kde ji opřenou o pouliční lampu surově mlátil.

Údajně proto, že mu měla vzít asi šedesát korun, které měl na tabák. Sám před soudem tvrdil, že ženě dal jen pár facek. Napadená žena ve středu vypověděla, že jí dal jednu facku a více si nepamatuje. „Nevím, jak jsem se dostala z pokoje na chodbu a z chodby na ulici. Pamatuju si, že jsem dostala jednu facku a že přijela záchranka. Víc nevím,“ prohlásila žena.

Poškozená v rámci dobroty svého srdce tendenčně upravila, zjemnila svá vyjádřenísoudce

Když ji ale soudce Durdík konfrontoval s její vlastní výpovědí na policii, kterou učinila den po útoku a ve které vypověděla, že jí Bušovský sprostě nadával, křičel na ni, že ji zabije, a surově ji mlátil, připustila, že to tak mohlo být.

„Paní poškozená před soudem, poté, co byla konfrontována se svou výpovědí z přípravného řízení, celkem bezelstně uvedla, že je pravda to, co uvedla v přípravném řízení. Soud nemá důvod jí nevěřit,“ prohlásil Durdík. „V rámci dobroty svého srdce tendenčně upravila, zjemnila svá vyjádření. Tato výpověď je nepoužitelná,“ dodal soudce.

Ženu zachránila kolemjdoucí svědkyně, když nastříkala Bušovskému pepřový sprej do obličeje. Ona i její přítel před soudem vypověděli, že Bušovský do poškozené mlátil pěstmi a kopal ji do hrudníku. „Napřahoval se, jako kdyby kopal penaltu,“ přirovnala způsob útoku svědkyně-zachránkyně. Podle lékařů žena utrpěla mnohačetná pohmoždění obličeje, levé oko měla zcela zakryté krevním výronem.

„On to nemyslel zle,“ myslí si žena a dodala, že by s Bušovským chtěla nadále žít. Sama z nemocnice odešla druhý den po ošetření. Prý ji jen dva dny bolela hlava a pak to přestalo.

Podle Bušovského si rozsáhlá zranění poškozená přivodila pádem tváří na hromadu suti, a jak se z ní údajně snažila zvednout, spadla na suť ještě zády. To ale soudní znalec Jiří Hladík odmítl, způsob poranění podle něj odpovídá opakovaným úderům tupým předmětem, tedy například pěstí.

Pozval ji pod stan

Podle znalců je Bušovský podprůměrného intelektu, se známkami egocentrismu a tendencemi k sebeprosazení.

Bušovský poškozenou potkal loni koncem léta na pražské Skalce. Oba byli v té době bez domova, Bušovský přespával v lese ve stanu, kam ženu také pozval, aby nebyla na ulici. Po nějaké době se páru ujal Bušovského známý, který jim poskytl pokoj v suterénu svého domu v Břevnově.

Obžalovaný se už v minulosti do křížku se zákonem dostal, kromě menších deliktů jako rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví („Kradl jsem seno,“ komentoval svůj první prohřešek) nebo krádeže, ubodal asi pěti ranami svou manželku, která mu prý byla nevěrná („Bodnul jsem ji trošku moc,“ zhodnotil Bušovský). Košický krajský soud jej za vraždu poslal v roce 1985 na 14 let do vězení. Díky prezidentské amnestii v roce 1990 mu byl trest snížen na 12 let a čtyři měsíce.