Tím, kdo se měl chopit příležitosti, byl podle soudců lobbista Marek Dalík, který si v listopadu 2007 na schůzce v pražské restauraci U Malířů řekl o částku 3x 6 miliónů eur, což bylo tehdy 484,1 miliónu korun. Peníze požadoval po zástupci rakouské firmy Steyr, která jako výrobce chtěla dodat české armádě obrněná vozidla Pandur.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

Podle původního verdiktu pražského městského soudu se svým požadavkem dopustil Dalík korupce, odvolací vrchní soud ale jeho aktivity označil za pokus o podvod a uložil mu místo nejprve vyměřených pěti nakonec celkem čtyři roky ve věznici s dozorem.

Čtěte také
Čtyři roky natvrdo a čtyři milióny. Soud Dalíkovi zmírnil trest za pandury

K tomu musí Dalík uhradit čtyři milióny korun, a pokud tak neučiní, odsedí si za mřížemi o dva roky víc.

Nebylo jednoznačně a nepochybně prokázáno, že obžalovaný požádal o úplatek na základě dohody s někým z představitelů vlády ČRtext rozsudku

Právo získalo text květnového rozsudku podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Místo korupce podvod

Zatímco městští soudci mínili, že Dalík chtěl peníze jak pro sebe, tak pro někoho z tehdejší vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS), odvolací senát jejich názor nesdílel.

„Nebylo jednoznačně a nepochybně prokázáno, že obžalovaný M. D. (Marek Dalík) na schůzce požádal o úplatek na základě dohody s někým z představitelů vlády ČR, který byl schopen zařídit pokračování v projektu Pandur, ani s žádnou jinou osobou,“ konstatoval v textu verdiktu předseda odvolacího senátu Martin Zelenka.

Dalík zahraniční manažery uvedl v omyl, že dokáže ovlivnit rozhodnutí ministrůodvolací soud

V podobném duchu se v jednadvacetistránkovém dokumentu k možnosti napojení Dalíka na Topolánkův kabinet vyjadřoval opakovaně. Jednoduše řečeno, podle vrchního soudu žádné důkazy nesvědčily o tom, že by se Dalík s někým z kabinetu domluvil na tom, aby chtěl po Rakušanech peníze.

Korupce podle Zelenky nepřichází v úvahu, nicméně fakt, že si Dalík o peníze řekl, považují i odvolací soudci za „nesporný a nezpochybnitelný“. Zbývá tedy podle nich jediná možnost – podvod.

Slovy Zelenkova senátu Dalík zahraniční manažery uvedl v omyl, že dokáže ovlivnit rozhodnutí ministrů. Marek Dalík prý své postavení pouze předstíral, a to přestože byl přítelem a blízkým spolupracovníkem Topolánka.

Odvolací senát jako důkaz ocitoval výrok samotného Topolánka: „S obžalovaným jsem otázky zbrojních zakázek v roce 2007 nekonzultoval ani náhodou.“

Astronomická, ale „běžná“ částka

Zelenka rovněž upřesnil, proč jeho senát snížil Dalíkovi trest o jeden rok. Lobbista nebyl zaprvé nikdy trestán, zadruhé se kauza táhla 8,5 roku nikoli jeho vinou a za třetí poté, co podle soudu požádal o peníze a byl okamžitě rakouskými manažery odmítnut, znovu již nenaléhal.

I když odvolací senát připustil, že Dalík žádal částku „takřka astronomickou“, v obchodních kruzích se podle něj jedná v rámci poskytování provize za takto velké zakázky o částku „běžnou“.

Jak přitom nedávno uvedl server Neovlivní.cz, na zhruba stejnou částku požadovanou Dalíkem v roce 2007 měl rakouský výrobce pandurů Steyr uzavřenou smlouvu o lobbingu s českou firmou Pamco.

Pandur nasazený v afghánském Lógaru v rámci provinčního rekonstrukčního týmu

Pandur nasazený v afghánském Lógaru v rámci provinčního rekonstrukčního týmu

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Případ nerozkryli ani Rakušané

Ta patřila zbrojaři Pavlu Muselovi, blízkému spolupracovníkovi někdejšího premiéra za ČSSD Stanislava Grosse, jehož vláda o vypsání tendru na pandury rozhodla.

Zjistily to rakouské úřady, které se případem rovněž zabývaly, ale ani jim se nepodařilo rozkrýt, kolik peněz a u koho nakonec skončilo.

Topolánkův kabinet však chtěl od zakázky na pandury ustoupit kvůli údajnému porušení smluvních podmínek ze strany Steyru. Nakonec ale jeho vláda na jaře 2009 po úpravě smlouvu o dodávce 107 transportérů za 14,4 miliardy korun podepsala.

Aktuální nezodpovězenou otázkou zůstává, kdy samotný Dalík zamíří do vězení. O termínu nástupu do výkonu trestu rozhoduje nyní pražský městský soud, který ale jak písemný pravomocný rozsudek, tak datum odchodu za mříže musí nejprve odsouzenému lobbistovi doručit.