Soukromý zemědělec Milan Šíma se žalobou domáhal po nimrodech částky 195 tisíc korun, kterou určil znalec. Soud vzal vznik škody a její výši za prokázané, ale rozhodl, že farmář dostane jen 97 tisíc Kč.

Podle verdiktu zbytek myslivci platit nemusí, protože jsou chudí a peníze by měli primárně používat na svoji činnost. „Zákon, podle kterého je povinností mysliveckých spolků platit tyto škody, nemá mít represivní podobu. Náhrada škody má být spíš preventivní než likvidačního charakteru,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Alena Polednová.

Soudy zohlednily také to, že škoda nebyla způsobena úmyslně a myslivci nemohli svým jednáním ovlivnit chování černé zvěře, která není předmětem vlastnického práva a která se pohybuje volně bez ohledu na hranice pozemků. „To samo o sobě připouští zmírnění této náhrady,“ argumentoval Krajský soud.

Přihlédl k majetkovým poměrům

Ten vzal v úvahu nejen to, jak ke škodě došlo, ale přihlédl i k majetkovým poměrům žalované strany. „Vycházejme z toho, že majetek většiny mysliveckých sdružení je nepatrný, zatímco škody páchané zvěří značné. Jejich finanční prostředky by měly být použity zejména na ochranu a regulaci zvěře nebo na její krmení,“ stojí dále v rozsudku.

Osmašedesátiletý farmář věřil, že odvolací soud rozhodne v jeho prospěch a myslivci mu zaplatí celou škodu. „Jsem hodně naštvaný. Udělal jsem to poprvé od roku 1993, když už jsem viděl, že škody jsou abnormální a oni nic nedělají a jen se mi vysmívají,“ prohlásil Šíma.

Posteskl si, že je to s místními myslivci těžké. „Já jsem také nimrod, ale ze staré školy. Když udělám škodu a nemám na zaplacení, tak přijdu a nějak se domluvím. Třeba si to odpracuju brigádou. Oni si neuvědomují, že už dávno není socialismus,“ dodal.