Jana Nečasová si páteční rozsudek vyslechnout nepřišla, z jednání se omluvila. Všichni tři bývalí zpravodajci naopak dorazili.

Soudkyně Helena Králová tentokrát své rozhodnutí alespoň stručně zdůvodnila, loni v květnu tomu tak kvůli utajovaným skutečnostem nebylo, za což sklidila kritiku z řad odborné veřejnosti a politiků.

Motiv uvedený v obžalobě není vůbec provedenými důkazy prokázán.soudkyně

Příběh popsaný obžalobou podle ní neodpovídá důkazům, zejména se to týká odposlechů, které státní zastupitelství považuje za jeden z hlavních důkazů.
„Soud má za to, že z odposlechů vyplývá, že doktor Nečas paní obžalovanou Nečasovou miloval a měl k ní velice blízký vztah. Měl ale takový vztah i ke své tehdejší manželce, proto velice opatrně a možná i neobratně, ale to je jen můj osobní dojem, řešil otázky rozvodu," řekla Králová.

Jana Nečasová se svým manželem ve čtvrtek u soudu

Jana Nečasová se svým manželem ve čtvrtek u soudu

FOTO: Milan Malíček, Právo

Komentovala tak tvrzení obžaloby, že Nečasová coby ještě Nagyová na Nečase tlačila kvůli rozvodu. „Motiv uvedený v obžalobě není vůbec provedenými důkazy prokázán," dodala soudkyně.

Žalobce se odvolal

Žalobce Rostislav Bajger z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které případ dozoruje, se na místě proti rozsudku odvolal, kauza tedy míří znovu k odvolacímu Městskému soudu v Praze. Ten má několik možností, kauzu může znovu vrátit, případně rozhodnout jinak, ve hře je ale také odebrání spisu soudkyni Králové.
„Čekali jsme, že soudkyně v odůvodnění zohlední důkazy předložené také obžalobou, například záznamy sledování, konstatování v odposleších a svědecké výpovědi, opět jsme se toho nedočkali,“ shrnul Bajger.

Při odůvodnění soudkyně připomněla, že měla několik pokynů od odvolacího soudu, kterým musela vyhovět. Vyslechla hlavně ředitele policejního Útvaru zvláštních činností Vladimíra Šibora, jehož lidé mají na starost metody sledování a vypracovali k případu odborné vyjádření.

Na snímku Milan Kovanda (vlevo), Ondřej Páleník (vpravo) a Jan Pohůnek jdou k soudu.

Na snímku Milan Kovanda (vlevo), Ondrej Páleník (vpravo) a Jan Pohůnek jdou k soudu.

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Velice zevrubně a odborně odpovídal, ale v podstatě konstatoval, že se to týká sledování podle trestního řádu. Co se týče využití této činnosti zpravodajskými službami, k tomu uvedl, že metodické pokyny neměl a v podstatě je nezná a nemůže se vyjádřit,“ upřesnila Králová.

„Já už nevím, kdo v této zemi je kvalifikovanější podat v tomto určité odborné vyjádření,“ reagoval na dotazy novinářů Bajger. S rozlišováním metod sledování policií a rozvědkou nesouhlasí, podle něj je to vždy akce narušující soukromí a musí se uskutečnit podle zákona.

„Je jedno, jestli se někdo dívá zleva, nebo zprava, ale pořád mě sleduje. Žádný rozdíl prostě není,“ zdůraznil žalobce.

Hrozilo jim až pět let vězení

Čtveřici hrozilo za zneužití pravomoci až pětileté vězení. Státní zástupce ve čtvrtek navrhl stejné tresty jako loni v květnu: 3,5 roku vězení pro Nečasovou, pro Milana Kovandu tři roky a deset měsíců, Ondrejovi Páleníkovi 3,5 roku a Janu Pohůnkovi tři roky a čtyři měsíce.

Podle vyšetřovatelů v roce 2012 nechala tehdy Nagyová díky kontaktům v rozvědce sledovat manželku tehdejšího premiéra a svého milence Petra Nečase (ODS) Radku. Obžaloba tvrdí, že měla milostný motiv a sháněla kompromitující materiály, aby Nečase donutila k rozvodu.

Obžalovaní to odmítají, například obhájce Nečasové Eduard Bruna řekl, že milenci byli již řadu let na rozvodu domluvení. Nečas a obžalovaní vojáci tvrdí, že akce byla prověřováním hrozby týkající se rodiny tehdejšího premiéra. Nečas jako svědek tvrdil, že o podezřeních sám s rozvědkou jednal.

Informace v utajení

Aféru odstartoval policejní zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, kterému šéfoval Robert Šlachta, na Úřadu vlády v červnu 2013, Nečasův kabinet později padl a expremiér se s Nagyovou oženil.

Protože se při hlavním líčení řešily mimo jiné informace v režimu utajení, například se rozebíraly postupy rozvědky, soudkyně Helena Králová během výslechů svědků často posílala veřejnost z jednací síně na chodbu.

Zpřísněný režim hlavní líčení protahoval, protože z jednání nesmí existovat záznam na datovém nosiči, takže jednotlivé promluvy zapisovatelka zaznamenávala postupně na psacím stroji.