Bývalý vyšetřovatel případu Rostislav Kotrč totiž podle zjištění Práva podal trestní oznámení nejen na některé své bývalé kolegy z protikorupční policie, ale i na státní zástupce nebo příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Opili prý svědkyni

Pokračuje tak vyřizování účtů mezi někdejšími spolupracovníky, které začalo už před třemi lety, kdy Kotrč po převzetí složité kauzy ŘSD založil do spisu své podezření, že jeho předchůdci opili klíčovou utajovanou svědkyni a zmanipulovali tak její výpověď, jak se jim to hodilo.

Před soudem nicméně stanul sám Kotrč, protože měl podle obžaloby svým úředním záznamem vloženým do spisu vyzradit obviněným a jejich obhájcům pravou a také utajovanou identitu této svědkyně.

Za pomoci alkoholu si vynutili nepravdivou výpověď, na základě které pak postavili nezákonné stíhání osobRostislav Kotrč

Soud ho nedávno v této věci zatím nepravomocně osvobodil s tím, že jméno svědkyně už beztak všichni zainteresovaní znali kvůli chybám jeho předchůdců.
Proti zproštění obžaloby podal státní zástupce odvolání, o kterém bude teprve rozhodovat pražský vrchní soud, nicméně Kotrč už nyní přešel do protiútoku.

Trestním oznámením míří nejen na své bývalé kolegy, kteří podle něj celou kauzu hrubě zmanipulovali, ale i na příslušníky inspekce nebo žalobce pražského vrchního státního zastupitelství, kteří je podle něj posléze kryli.

„Za pomoci alkoholu si vynutili nepravdivou výpověď, na základě které pak postavili nezákonné stíhání osob,“ konstatoval Kotrč na adresu několika svých bývalých spolupracovníků z protikorupční policie s tím, že při výslechu utajované svědkyně sáhli k nezákonnému nátlaku.

Inspekce našla jen drobné chyby

„Ačkoliv tato skutečnost byla orgánům činným v trestním řízení známa, a to zejména Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, doposud se tímto skutkem nikdo nezabýval,“ poznamenal pak Kotrč a doplnil, že právě proto podal své oznámení na „konkurenční“ Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Jeho tvrzení nicméně vyvrací žalobce z pražského vrchního státního zastupitelství Pavel Prýgl, podle kterého inspekce chování policistů při inkriminovaném výslechu šetřila.

„Po provedeném prověřování, jehož součástí bylo i vyjádření osoby, které se úkon týkal, byla celá věc postoupena ke kázeňskému projednání,“ uvedl Prýgl.

Nezakládá se to na pravděvrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Podle informací Práva přitom inspekce v roce 2013 Kotrčem popsaný způsob výslechu vyloučila a ke kázeňskému řízení celou věc předala kvůli jiným, drobnějším chybám detektivů.

Promlčený přestupek

Kázeňské řízení bylo nicméně kvůli promlčení zastaveno a policisté, které Kotrč ve svém oznámení napadá, mezitím odešli postupně do civilu a svorně jeho nařčení odmítají.

„Ještě nemá pravomocně ukončený soud, takže to beru spíše jako určitý směr obhajoby. Nikoho jsem samozřejmě nekryl,“ řekl k tomu Právu např. někdejší Kotrčův šéf u protikorupční policie Leopold Černý, který měl podle jeho tvrzení původní detektivy podržet a Kotrče naopak nechat účelově stíhat.

Podobně jako Černý se už dříve opakovaně vyjádřila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a za svého podřízeného, kterého Kotrč v oznámení za údajné krytí manipulací se spisem napadá, se postavila i nyní. „Nezakládá se to na pravdě,“ konstatovala.

Kauza zaměřená na nejmocnější manažery ŘSD, tedy tehdejšího ředitele Petra Laušmana a náměstka Michala Halu, se rozjela na sklonku roku 2011. Policisté z protikorupčního útvaru tehdy oba muže obvinili z machinací s pronájmy dálničních odpočívadel, čímž měli připravit stát o zhruba 260 miliónů korun.

Celá kauza byla postavena na konstrukci, že ŘSD levně pronajalo odpočívadla spřízněným firmám, které na nich postavily pumpy. A ty pak draze pronajaly dál. Jenže na rozdíl od okolností samotného vyšetřování se podstata případu k soudu nikdy nedostala, protože v roce 2014 stíhání státní zástupkyně zastavila.