Článek
„Je to pojistka, že se bude doktor léčit,” uvedl samosoudce Jan Kasal.
Sám Havránek s tím souhlasil. „Ne že bych se cítil vinen, ale už jsem z té kauzy velmi unavený, už chci mít prostě klid. Nemám sílu se neustále obhajovat,“ prohlásil po verdiktu exprimář.
Za ubližování dětem Havránek trestně odpovědný není, neboť podle znalců nedokázal své jednání ovládat a nebyl schopen ani rozpoznat jeho škodlivost. A protože své onemocnění před zaměstnavatelem opakovaně tajil a i nadále vykonává povolání lékaře, žádal žalobce uložení ochranné léčby ambulantní formou.
„Podezřelý není ke svému stavu dostatečně kritický, neuvědomuje si negativní vliv onemocnění na adekvátnost svého rozhodování. Lze přitom očekávat chronický, zřejmě celoživotní průběh choroby. Podle znalců by se mohl znovu dostat do situace, kdy by poškodil své dětské pacienty,“ sdělil státní zástupce.
Upozornil na to, že v minulosti nebyl Havránek schopen posoudit, že u něj došlo ke změně psychického stavu. „Může se tak domnívat, že je stabilizovaný, i když tomu jeho stav neodpovídá. Pacient u této choroby často ztrácí náhled a je přesvědčen, že léky nepotřebuje, což má za následek opětovné vzplanutí nemoci. To byl podle znalců i případ doktora Havránka v době páchání trestné činnosti,“ pokračoval žalobce.
Na chování upozornily sestry
Zjištěná duševní porucha by Havránkovi nebránila ve výkonu jeho povolání jen při plné remisi onemocnění. „To předpokládá pravidelné užívání léků, pravidelné kontroly a trvalé sledování ze strany ošetřujícího lékaře. Tomu se podezřelý v minulosti vyhýbal,“ vysvětil žalobce.
Obhájce ovšem tvrdí, že pro uložení ochranné léčby nejsou splněny podmínky. „Nebylo zahájeno ani trestní stíhání a doktor Havránek se nemohl vyjádřit, hájit se, reagovat na posudky. On se necítí být vinen, ani kdyby nebyl shledán nepříčetným,” uvedl advokát s tím, že jeho klient je pod stálým, nepřetržitým dohledem psychiatra.
„Považuji za důležité vyslechnout pana doktora Havránka za přítomnosti znalce psychiatra a také samotného znalce,“ uvedl samosoudce Jan Kasal.
Za této situace advokát uvedl, že bude souhlasit s návrhem na ochranné léčení. „To, že je ochoten podrobit se ochrannému léčení, neznamená, že by se cítil vinen, ale že už se cítí celým procesem velmi unaven a chce mít celé to martýrium za sebou,“ sdělil právník.
Případ řeší tři roky
Havránka policisté vyšetřovali od března 2013. Tehdy zdravotnický personál nemocnice upozornil na jeho neadekvátní a často velmi traumatizující zákroky vůči dětem, kterým opakovaně zaváděl žilní katétry bez léků tišících bolest nebo je předávkoval anestetiky, což vedlo ke zhoršení jejich zdravotního stavu.
V loňském roce policie případ odložila na základě vyjádření psychiatrů. „Nebyl schopen rozpoznat, že invazivní výkon je zbytečný nebo i nebezpečný. Nedokázal odhadnout jeho rizikovost, načasování a posoudit vlastní schopnosti výkon provést,“ uvedla v posudku psychiatrička Anežka Ticháčková z Fakultní nemocnice v Olomouci.
O nemoci nikomu neřekl
„Výsledkem bylo, že zákrok provedl v nevhodnou dobu a nevhodným způsobem. Vnímal to tak, že zákrok provede skvěle, že jej musí provést a je to to nejsprávnější, co má udělat,“ napsala Ticháčková.
Policie v usnesení o odložení případu konstatovala, že Havránek porušil důležitou povinnost vyplývající obecně z jeho povolání lékaře, jehož úkolem je chránit zdraví a život.
„Vykonával povolání, které vyžaduje kromě odborné způsobilosti i plnou koncentraci, ač věděl, že trpí duševní poruchou, která tyto vlastnosti ovlivňuje. S touto duševní poruchou se léčil již od roku 2006 a měl zkušenosti s tím, jakým způsobem ovlivňuje jeho chování a jednání,“ stojí v rozhodnutí o odložení.
„Přesto zaměstnavatele o této skutečnosti při svém nástupu neinformoval, i když bipolární afektivní porucha je uvedena ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví na seznamu nemocí, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře,“ uvádí se dále v rozhodnutí.
Nemocnice rodiny odškodnila
Podle závěru policistů naplnil Havránek svým jednáním znaky trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti minimálně u tří pacientů, kteří se po jeho invazivních zákrocích ocitli v ohrožení života.
V dalších případech nedošlo u dětí k vážnějším komplikacím. Pouze je, jak konstatovali znalci, zatížil velmi bolestivými a stresujícími pocity. Například ročnímu miminku během hodiny a půl provedl bez podání léků ke zmírnění bolesti dvacet vpichů po celém těle, když se mu neúspěšně pokoušel zavést kanylu do žíly.
V únoru 2013 se Havránek při pohovoru se šéfem nemocnice přiznal k užívání antidepresiv kvůli psychickým problémům. Poté nastoupil na dvouměsíční léčení do psychiatrické nemocnice. Zpátky do Klatov se po propuštění z léčebny nevrátil, dohodl se na rozvázání pracovního poměru. Klatovská nemocnice loni finančně odškodnila rodiče několika dětí, kterým Havránek nešetrnými zákroky ublížil.
