Podle soudu je zřejmé, že šlo o nezákonné trestní stíhání, Bárta se ale podle něj ozval pozdě.

KOMENTÁŘE DNE:
Velké úkoly před novou vládou se Zemanem v zádech – Úlohu vlády Andreje Babiše ve vztahu k prezidentovi analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>

Očima Saši Mitrofanova: Střídání světů v premiérském křesle 

„Žádost o odškodnění měla být uplatněna do šesti měsíců, žalobce ji ale uplatnil až po uplynutí šesti měsíců,“ konstatovala soudkyně Martina Weissová. Zprošťující verdikt totiž nabyl právní moci v březnu 2013, Bárta nárok na nemajetkovou újmu uplatnil až v dubnu následujícího roku. Weissová kvůli promlčení zamítla i výslechy Bárty, jeho manželky nebo i někdejšího předsedy Věcí Veřejných Radka Johna, které navrhoval Bártův advokát Tomáš Gřivna.

Weissová Bártovi přiznala pouze náklady na právní služby ve výši patnáct tisíc plus osmiprocentní úrok.

Neuplácel, půjčoval

Bárta požadoval po České republice více než 23 miliónů korun plus osmiprocentní úrok jako nemajetkovou újmu za své trestní stíhání a potažmo za zničenou kariéru. Bárta byl v roce 2013 zproštěn obžaloby, podle které dal svým tehdejším stranickým kolegům z Věcí Veřejných, poslancům Jaroslavu Škárkovi a Kristýně Kočí, 170 tisíc a 500 tisíc korun za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Bárta se hájil tím, že peníze kolegům pouze půjčoval.

Bártovu nevinu posléze potvrdil i Nejvyšší soud, ke kterému podala dovolání tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Trestní stíhání stálo Bártu post ministra dopravy.

Ministerstvo spravedlnosti Bártovi už v minulosti mimosoudně vyplatilo 334 tisíc a omluvilo se mu. Omluvou podle Gřivny uznalo nárok na nemajetkovou újmu.

Ministerstvo spravedlnosti Bártův nárok odmítlo s tím, že je věc promlčená.