Obnovené líčení se Sáním, který podle obžaloby před deseti lety v Praze pohlavně zneužil na sedmnáct nezletilých dívek, je konečně u konce. Po dlouhé době přišel z Kataru soudu souhlas s projednáním případu v Sáního nepřítomnosti.

Soudkyně Iva Fialová tedy ve středu mohla číst protokoly z hlavního líčení před deseti lety, ve kterém Sání popřel, že by se se spoluobžalovanou Žanetou Telioridisovou domluvil na tom, že by k němu vodila mladé dívky za úplatu. Nepořizoval prý ani žádné fotografie dívek. Poté využil svého práva nevypovídat.

Dva tisíce za sex

Podle čtených protokolů poškozené dívky u hlavního líčení uvedly, že chodily za Sáním do vyšehradského bytu vždy za účelem sexu a získání peněz. Dívky dostávaly za sex dva tisíce korun. Vždy se prý jednalo o běžný pohlavní styk, který trval zhruba asi patnáct minut. Všechny dívky vypověděly, že styky přestaly po nějaké době, protože už samy nechtěly. Vydělané peníze pak použily na nákupy například oblečení nebo dárků. Pro některé dívky se jednalo o první pohlavní styk. Podle dívek Sání věděl, kolik jim je i kam a do jaké chodí školy. Některé z nich navštěvovaly v té době základní školu. Podle znalců ale Sáního jednání nevykazovalo známky pedofilie.

Člen katarské královské rodiny byl zatčen v roce 2004, zneužívání dívek, z nichž některým tehdy podle obžaloby nebylo ještě ani 15 let, mělo trvat od roku 2000.

Obhájce: Dívky využívaly příležitost

Protože nebyly žádné návrhy na doplnění dokazování, vznikl prostor pro závěrečné řeči. Státní zástupce pro Sáního navrhoval tříletý trest ve věznici s dozorem a vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.

Obhájce Sáního Josef Lžičař se závěrečným návrhem státního zástupce ale nesouhlasil. „Tato děvčata, ani jednomu z nich nebylo méně než čtrnáct let, kolektivně využívala příležitosti,“ uvedl Lžičař s tím, že dívky byly kolikrát rozezleny, že je nepřijal a že finanční prostředky nedostaly. To, že poskytovaly svá těla za úplatu, vychází podle Lžičaře z jejich sociální a finanční situace, čehož využila média, když případ prezentovala, jako že „bohatý Arab zneužívá nezletilá děvčata“. „A takovou mediální pozornost si tento případ nezaslouží,“ uvedl Lžičař.

Stupeň společenské nebezpečnosti je navíc podle Lžičaře s odstupem doby nižší. Absolutně nesouhlasil s nepodmíněným trestem navrhovaným žalobcem. Pokud by soud uznal Sáního vinným, pak by měl dostat trest podmíněný.

Částečná amnestie

V roce 2005 byl Sání odsouzen ke dvěma a půl roku vězení a vyhoštění na dobu neurčitou, ale nepravomocně. Trest sice zrušila v lednu 2013 amnestie Václava Klause, podle Městského soudu v Praze se ale nevztahovala na všechny jeho skutky. Městský soud proto nařídil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 nové projednání případu. O to se soud v loňském roce několikrát pokusil, ale Sání ani na jedno líčení z dosavadních sedmi nařízených nedorazil, nemá prý k české policii důvěru.

Na Sáního je také vydán mezinárodní zatykač, takže v podstatě nemůže vycestovat.

Sáního v roce 2005 vydal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec ke stíhání do Kataru před tím, než rozsudek nabyl právní moci. Kvůli vydání prince zpět do Kataru se dostal Němec do sporu s tehdejší nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou. Předmětem byla otázka, zda může ministr předat trestní stíhání do jiné země bez souhlasu soudu. Němce kvůli tomu dokonce vyšetřovala policie pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Vyšetřování bylo později odloženo.

V Kataru Sáního pár dní věznili a pak ho s odůvodněním, že to, čím vším si prošel (věznění a soud v ČR a i držení v Kataru), stačí jako trest, pustili na svobodu.