Společnosti Excalibur Army a Real Trade, které jsou součástí holdingu Excalibur Group, uskladnily podle ČT ve Vrběticích v roce 2014 celkem 500 protipěchotních min z někdejší výzbroje maďarské armády. Protipěchotní miny však zakazuje takzvaná ottawská konvence. Advokáti pětice stíhaných ale tvrdí, že úmluva se na tento konkrétní typ elektronicky dálkově odpalovaných min nevztahuje.

Společnost Excalibur Army v pátek novinářům poskytla překlad vyjádření maďarského ministerstva obrany z února letošního roku, které má dokazovat, že na miny, kvůli kterým vzniklo obvinění, se ottawská úmluva nevztahuje.

Nepatří mezi nášlapné miny?

„Předmětné miny (MON - 100, 200) nepatří mezi nášlapné miny. V případě jejich použití se iniciace miny provádí s elektronickou rozbuškou. Tyto typy min se používají k uzavření očekávaného směru postupu živé síly nepřítele, popřípadě k likvidaci nebo vyřazení z boje nepřátelských technických prostředků, a proto se na ně nevztahuje Ottawská úmluva o zákazu užití protipěchotních nášlapných min,“ uvádí se v překladu dokumentu z maďarského ministerstva obrany.

„ÚOOZ obvinil manažery společnosti Excalibur Army, přestože mu toto stanovisko bylo poskytnuto,“ sdělila Kateřina Navarová z tiskového zastoupení Excalibur Army.

Mluvčí Excalibur Army Andrej Čírtek už dříve řekl, že vše, co firma ve Vrběticích skladovala či ještě skladuje, dovezla a skladovala se souhlasem policie, respektive licenčních orgánů, pokud šlo o dovoz ze zahraničí.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Výbuchy ve Vrběticích v prosinci 2014

Excalibur Army prý navíc nechtěla miny dále přeprodat, nýbrž rozebrat. "Licenční správa ministerstva průmyslu a obchodu se nevyjadřuje k dovozu, ale pouze k vývozu," řekla však mluvčí úřadu František Kotrba.

Advokáti se obrátili na OSN

Ottawská konvence vstoupila v platnost v březnu 1999. Upravuje zákaz použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a jejich zničení. Česká republika je mezi více než stovkou zemí, které úmluvu v prosinci 1997 podepsaly. Dokument oslabuje to, že ho nepodepsalo 51 zemí, mezi nimi především USA, Rusko, Čína, Indie a Pákistán.

Advokáti stíhaných zaměstnanců zbrojařských firem se podle ČT již obrátili na OSN, aby její experti vypracovali stanovisko, na jaký druh min se konvence skutečně vztahuje.

Ve Vrběticích vybuchl loni v říjnu sklad číslo 16 s 58 tunami vojenského materiálu včetně munice a v prosinci sklad 12 s 98 tunami vojenského materiálu. Oba objekty si pronajímala ostravská firma Imex Group. Při prvním výbuchu zahynuli dva její zaměstnanci. Policie obě události vyšetřuje jako úmyslné obecné ohrožení, pracuje na nich speciální tým policejního prezidia.