V honosných hrobkách našli policisté spoušť po zlodějích

Dostali totiž tip, že v nich rabovali zloději. U všech se podezření potvrdilo. „Pachatelé odsunuli kamenné víko, slezli k rakvím, do kterých vyřezali otvory, a prohledali jejich obsah. Šli po cennostech,“ řekl Právu vedoucí místního policejního oddělení Petr Šmíd.

O zlodějích mluvil v množném čísle, neboť jeden člověk by s deskou vážící půldruhé tuny ani nehnul. „To je práce minimálně pro tři chlapy. Víko se musí přizvednout páčidly a dostat pod něj trubky. Pak už se s ním dá lépe manipulovat,“ vysvětlil spolumajitel domažlického kamenictví Radek Kraus, který se svými zaměstnanci policistům hrobky otvíral.

Jedna jim zabrala přibližně čtvrt hodiny. „Kdo hrobky otvíral, musel se vyznat. Rozhodně nešlo o žádné amatéry. Navíc to dělali zřejmě v noci “ dodal Kraus. Podle Šmída zloději vraceli víka na původní místo, aby to bylo co nejméně nápadné a nikdo si toho nevšiml. „V květnu se na nás obrátila majitelka jedné hrobky s tím, že se jí zdála škvíra mezi deskami větší než obvykle. Posvítili jsme dolů a zjistili, že tam jsou poškozené rakve,“ uvedl Jaroslav Zavadil z domažlických technických služeb.

Tím odstartovalo také policejní vyšetřování. „Když jsme podrobně prohlédli víka dalších hrobek, byly na některých patrné stopy po páčidlech. Snažili jsme se zkontaktovat jejich majitele, ale dohledat se nám podařilo pouze dva. Ve většině případů jsou hrobky předplacené i na sto let dopředu a jejich vlastníci už ani nežijí,“ sdělil dále Šmíd.

V hrobkách bylo uloženo od čtyř do šesti rakví, většinou z měkkého kovu. Pravděpodobně šlo o slitinu mědi a cínu. V té nejstarší z počátku roku 1800 našli policisté ještě zbytky dřevěných rakví. „Technici z kriminálky se snažili uvnitř hrobek zajistit co nejvíce stop. Bylo evidentní, že někdo manipuloval s lebkami. Některé se válely i mimo rakve,“ doplnil Šmíd.

Přednosta Ústavu soudního lékařství v Plzni Miroslav Dvořák upozornil na to, že přehrabovat se v lidských ostatcích může pro zloděje skončit i zdravotními komplikacemi.

„Jestli nebožtíci zemřeli v důsledku nějaké infekční nemoci, jako například tuberkulózy, tak tady samozřejmě existuje riziko nákazy. Bakterie mohou přežít v zemi, pak stačí zvířit prach a člověk by je mohl vdechnout nebo se poranit, a tím se mu dostanou do těla,“ prohlásil Dvořák.

Pokud by policie vykradače hrobů dopadla, hrozí jim za trestný čin hanobení lidských ostatků až dva roky vězení.