Začátek případu spadá do poloviny 90. let a Hradil v něm byl obviněn spolu s předlistopadovým ministrem energetiky Antonínem Krumniklem a podnikatelkou Marcelou Gajdovou, soudy ale všechny stíhané v roce 2012 definitivně osvobodily.

Ještě jako obviněný měl Hradil coby někdejší generální ředitel dnes už zkrachovalé společnosti obstavené její akcie a právě kvůli tomu teď po státu požaduje vysoké odškodné. Kvůli oficiální blokaci cenných papírů je totiž nemohl prodat, i když na ně měl podle svého tvrzení kupce.

„Nemohl s nimi disponovat a kvůli tomu mu vznikla újma,“ řekl k tomu Právu Hradilův advokát Václav Vlk. Jakékoliv další podrobnosti ale sdělit odmítl s tím, že k tomu nemá svolení od klienta.

Kovohutě Břidličná skončily v roce 2000 v konkurzu, věřitelé uplatnili pohledávky za 3,5 miliardy korun. Neobvyklý spor se začal řešit tento týden u Obvodního soudu pro Prahu 2, kvůli doplnění důkazů bylo ale líčení odročeno na říjen.

Klíčové přitom bude, zda se mu podaří prokázat, že skutečně přišel o 200 miliónů korun právě kvůli zablokování akcií.

Ministerstvo spravedlnosti v této souvislosti připouští, že za stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, nese odpovědnost, vznik škody ale podle justičního resortu není v tomto případě jednoznačný.

Ministerstvo: Škoda je sporná

„Existence odpovědnostního titulu není jediným předpokladem pro vznik odpovědnosti státu, poškozený musí ještě prokázat vznik a intenzitu tvrzené újmy a vztah příčinné souvislosti mezi údajnou újmou a škodní událostí,“ poznamenala mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.

Nikdo nezískal prospěch, transakce byly ve prospěch firmyverdikt soudce Miroslava Studničky

Obžaloba kladla celé trojici za vinu, že fingovala prodej části výrobního zařízení podniku a jeho zpětný odkup za značně nadhodnocenou sumu.

Podle policie tak vznikla neexistující pohledávka, kterou využili k dalším operacím mezi navzájem provázanými firmami.

Hradilova společnost Lombard tak získala bez vynaložení jediné koruny akcie v hodnotě 310 miliónů korun.

„Nikdo nezískal prospěch, transakce byly ve prospěch firmy,“ odmítl ale obžalobu v roce 2010 po  jednom z osvobozujících rozsudků ostravský soudce Miloslav Studnička.

Proti Hradilovi a spol. pak ještě někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká podávala dovolání, i to ale Nejvyšší soud před dvěma lety smetl ze stolu.

O akcie přišel i Sitta

Kvůli akciím chce stát žalovat o stejnou částku jako Hradil také hlavní svědek proti kontroverznímu lobbistovi Ivo Rittigovi v kauze jízdenek pro pražský dopravní podnik Vladimír Sitta.

Toho totiž zároveň úřady obvinily z údajného tunelování papírny Neograph, ve které měl poloviční podíl, ale státní zástupkyně mu zakázala kvůli stíhání hlasovat na valné hromadě, kde následně přišel o více než čtyřicetiprocentní balík akcií.

Jeho stíhání ovšem na rozdíl od Hradila stále trvá.