Členové skupiny, které odhalili detektivové z protimafiánského útvaru (ÚOOZ) loni na přelomu března a dubna, mohou skončit za mřížemi až na doživotí. Všichni obvinění jsou stále ve vazbě.

Redakci deníku Právo se podařilo získat podrobnosti a některé dosud nezveřejněné informace o všech šesti skutcích tak, jak je popisuje státní zastupitelství v březnu podané obžalobě.

Hlavou gangu byl Michael Šváb

Všechny případy spojuje velká vynalézavost a pokaždé jiný, do posledních detailů propracovaný plán, jak bohaté podnikatele vylákat pod nejrůznějšími záminkami do zahraničí a tam je krutým vydíráním připravit o peníze nebo ve dvou případech i o život.

Podle žalobců a policie vznikl tento gang na začátku roku 2011 a u jeho zrodu prý stála dvojice mužů – Michael Šváb, což byl švagr známého moderátora, baviče a herce Martina Dejdara, a Libor Skopalík.

Novináři sice při referování o tomto zřejmě nejzávažnějším případu organizovaného zločinu od dob tzv. Berdychova gangu označovali za hlavu celé skupiny Roberta Kelnera, ale podle obžaloby šlo o smyšlené jméno, které při jednání s budoucími oběťmi používal Šváb. Ten byl přitom z únosu jednoho milionáře podezřelý už v roce 2005, kdy prý podnikatele vylákal stejně jako později jinou oběť na obchodní schůzku do Francie a tam ho údajně vydíral. Poškozenému se ale nakonec podařilo utéct. Šváb podle médií tehdy dokonce skončil i ve vazbě, ale odsouzen nebyl.

Šváb, který byl podle žalobců hlavním představitelem gangu, tipoval na základě vlastního šetření potenciální oběti – bohaté podnikatele, komunikoval s nimi a následně se je snažil vylákat na různá místa. Právě on měl vymýšlet důmyslné plány únosů a rozdělovat ostatním členům gangu úkoly.

Zajišťoval také veškerou logistiku včetně ubytování v cizině, vedl samotné akce a po nich rozděloval získané peníze. Dával si ale současně dobrý pozor, aby osobně nebyl ani u jedné ze dvou dokonaných vražd.

Vějičkou byla domnělá charita

Poprvé se gang pustil do akce v červenci 2011. Tehdy ale svou oběť nakonec po několikadenním trýznění a následném získání desítek miliónů korun ušetřil a umožnil jí vrátit se domů.

Šváb si tehdy vytipoval bohatého podnikatele v oblasti internetu, který vydělal prodejem svého podílu ve velké internetové firmě řádově až stovky miliónů korun. Jeho jméno redakce zná, ale dosud se jej nepodařilo kontaktovat, takže jeho totožnost nemůže zatím zveřejnit.

Podnikatel disponoval značnými finančními prostředky, jejichž část přitom v nemalých částkách věnoval na charitu. Navíc je i vášnivý jachtař, což bylo údajně pojítko na tentýž koníček Švába. Ten ho podle policie kontaktoval na jeho e-mailu, kde se mu představil jako Monika, a poprosil ho o knihy a rady o jachtingu. Také se ho ptal, zda může předat kontakt rodinnému příteli, kterému se stala osobní tragédie a chce věnovat peníze na charitu.

Past sklapla

Podnikatel souhlasil a v tu chvíli se Šváb převtělil do potenciálního dárce a oslovil ho pod jménem Robert Kelner s tím, že se mu stala rodinná tragédie a že by rád daroval pět miliónů dolarů či eur na charitu pro děti. Předtím by to ale chtěl probrat s někým zkušeným, kdo také přispívá. Pod touto záminkou vylepšenou o slib prohlídky luxusní jachty pak pozval podnikatele do španělské Valencie. Až neuvěřitelně naivně s tím podnikatel souhlasil.

Šéf gangu pronajal ve Valencii byt a společně s dalšími třemi nyní rovněž obžalovanými kumpány odjeli do Španělska. Nic netušící milionář přiletěl do Valencie v poslední červencový den 2011. Na letišti už na něj čekal podle obžaloby Šváb, který se mu opět představil jako Robert Kelner. Nasedli spolu do taxi a zamířili do bytu v historické části Valencie.

„Už máme jámu“

Ve třetím patře činžovního domu vstoupili do pronajatého bytu, kde už čekali zamaskovaní kuklami další dva členové gangu. Když podnikatel vešel do ložnice, vrhli se na něj, srazili ho na zem, na ruce mu zezadu nasadili pouta a na nohy řetěz. Poté ho položili na postel. Pak přišel další úder, tentokrát pomyslný. Šváb podle vyšetřovatelů podnikateli řekl, že si skupinu najal jeden člověk, aby ho „sejmuli“, ale že může zadavatele přeplatit.

Načež upřesnil výši částky: bylo to těch pět miliónů dolarů, původně nabízených na charitu, tedy zhruba sto miliónů korun.

Při hovorech s uneseným milionářem na něj vždy někdo z gangu mířil pistolí a vyhrožovali mu, že pro něj už mají ve Valencii „vykopanou jámu“. Muž dostal čas na rozmyšlenou a gang ho nechal několik hodin v místnosti v naprosté tmě.
Podnikatel proto ještě v den přepadení přikázal přes e-mail svému osobnímu bankéři, aby prodal jeho aktiva, a svým únoscům slíbil, že jim za propuštění zaplatí dva milióny dolarů, tedy zhruba 40 miliónů korun.

Vyjednávání pokračovalo i v dalších dnech, během nichž mu únosci sundávali alespoň na chvíli pouta, aby se mohl umýt, najíst či zajít na záchod.

Podnikatele pak dotlačili k tomu, že jim vydal platební kartu a sdělil i PIN. Gang nelenil a v době od 3. do 5. srpna 2011 stačil přímo ve Španělsku sedmkrát vybrat z účtu poškozeného stovky eur. Celkem to dělalo 2700 eur, tedy zhruba 65 tisíc korun. To ale byly jen drobné.

Dva milióny dolarů převedl elektronicky

Vše vyvrcholilo 5. srpna, kdy unesený milionář definitivně rezignoval a z obav, že gang splní své výhrůžky nejen vůči němu, ale i přítelkyni a rodičům, zadal elektronicky příkaz k převodu celkem 1,995 miliónu dolarů na číslo účtu v jedné rakouské bance, které podle žalobců určil Šváb.

Promptní zaplacení tak vysoké částky nakonec podnikateli jako první oběti gangu na rozdíl od dvou následujících zachránilo život. Po šesti dnech věznění mu Šváb podle obžaloby nasadil sluneční brýle s neprůhlednou páskou, naložil ho do taxi, odvezl na letiště, kde mu předal letenku do Prahy a nechal ho odletět.

Ze získaných peněz pak odečetl náklady za únos a ze zbytku si nechal polovinu. Druhou dal členovi gangu, který byl jeho pravou rukou, a ten se pak rozdělil se zbylými dvěma účastníky akce.

Zda okradený podnikatel svůj únos a vydírání oznámil po návratu z Valencie policii, není z obžaloby patrné. Mohl to učinit až v dubnu 2013, kdy policie gang zadržela, zveřejnila fotografie jeho členů a vyzvala možné oběti, aby se přihlásily. Objasní se to zřejmě až u soudu.

Druhý plán v pořadí, jehož podrobnosti přinese Právo ve svém příštím vydání, se týká veřejně známé, nicméně nakonec naštěstí jen potenciální oběti, která s gangem nepřišla osobně vůbec do styku, o svém možném ohrožení zřejmě nic netušila a do žádného faktického ohrožení se nedostala.