O mentálně postiženého syna, který se po dovršení plnoletosti vrátil domů z ústavu, „pečovali“ rodiče v bytě v centru Brna ve Bratislavské ulici od listopadu 2011 do poloviny března 2012. „Vzali mu veškeré prostředky, které dostával v rámci invalidního důchodu, a všechny je utratili. Nedávali mu téměř žádné jídlo, takže jeho organismus nebyl už schopen udržovat základní životní funkce,“ konstatovala státní zástupkyně.

Mladík vzhledem ke svému postižení nebyl schopen si sám jídlo obstarat, od svých rodičů se ale dočkal místo péče a potravy jen urážek a bití. „Společně s manželem žili ve svém životním módu, a je třeba se ptát, zda při znalostech, které měli, byli opravdu schopni rozpoznat zdravotní indispozice svého syna. Nebyli zvyklí se o něj starat, předpokládali, že jako dospělý člověk se o své stravování nebo hygienu postará sám. S ohledem na sociální zaostalost a nevyspělost nemohla má klientka jednat vědomě,“ hájil ženu její advokát.

„Starání o potomky je základem i v živočišné říši,“ kontrovala ale žalobkyně.

Pokud by nepřišla pomoc záchranářů, mladý muž by zemřel. Nelze to označit nijak jinak než týrání.soudce

Krkavčí rodiče si svého syna všímali, jen když mu nadávali, případně ho bili násadou od smetáku, a když za něj brali peníze. Jinak ho nechali napospas osudu. Kvůli podvýživě u něj postupně došlo ke svalové atrofii a mladík byl schopen už jen bezmocně ležet.

Muž pomalu umíral

„Dále docházelo k poruchám srdeční činnosti, zpomalení a poruchám srdečního rytmu, poklesu krevního tlaku, poruchám vědomí a narušení mozkové činnosti,“ vyjmenovali například jednotlivé poruchy znalci.

„Pokud by nepřišla pomoc záchranářů, mladý muž by zemřel. Nelze to označit nijak jinak než týrání. Ležel na zemi v nevytopené místnosti zcela bez jídla a tekutin. Rodiče věděli, v jaké stavu se nachází,“ rezolutně potvrdil trest senát v čele s Halinou Černou.