Zločinci v loňském roce způsobili škodu přes 29 miliard

Vypadá to sice jako nepříliš vysoká částka, nicméně podle experta na korupci Radima Bureše z české pobočky nevládní organizace Transparency International je policií vyčíslená celková škoda spíše jen špičkou ledovce toho, co ve skutečnosti zločinci loni napáchali.

Především se to týká závažné hospodářské trestné činnosti, jako jsou daňové úniky, podvody, korupce či zneužívání evropských fondů i státních dotací.

„Dá se velmi kvalifikovaně odhadnout, že ty reálné škody jsou několikanásobně větší,“ má jasno Bureš. „Velmi střízlivě se ztráty z hospodářské trestné činnosti, primárně pak z daní, DPH, zneužívání fondů a velké korupce točí kolem sto miliard ročně,“ upřesnil pak svůj odhad.

Tuto tezi nevyvrací ani náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování Václav Kučera. „My (policie) registrujeme jen tu primární škodu, ale ona vzniká i ta sekundární, například když má někdo újmu na zdraví, žádnou škodu tam nevykazujeme, ale vzniká následně (pracovní neschopností) národnímu hospodářství, což lze však těžko hmatatelně vyčíslit,“ sdělil Kučera.

Policie neuvedla, o kolik z celkové částky přišel státní či veřejný sektor, samotní občané anebo firmy.

Podle policejních údajů je však jasné, že z loňské způsobené škody tvořily hospodářské delikty celých 67 procent, předloni dokonce z celkových 34 miliard korun škod měla hned 24 miliard na svědomí právě tato závažná kriminalita.

Burešovi se proto nelíbí proklamace státu, že nejsou peníze na zaplacení či vyškolení kvalitních policejních odborníků. „Šetřit jednotky miliónů na zkvalitnění protikorupční policie je prostě scestné. Vždyť se ukazuje, že není potřeba zvyšovat daně, ale dá se výrazně šetřit zacpáním těchto děr v podobě daňových a jiných úniků,“ řekl Bureš.

Podle Kučery se sice finanční situace policie v posledním roce zlepšila, například v otázce zabezpečení techniky, ale všechno má prý svou hranici.

„Chybí nám třeba expertní ústav zaměřený na hospodářské trestné činy, tam se musíme obracet na civilní subjekty. Kdybychom mohli využívat vlastní odborníky například na počítačovou kriminalitu, ale i účetnictví nebo daně, tak by to bylo ideální,“ poznamenal Právu Kučera.

Podle Bureše je největším trestem pro zločince zabavení majetku. A v tom se loni policie zlepšila, když se jí podařilo zajistit 8,5 miliardy korun, přičemž půl miliardy z této částky musel stát podezřelým vrátit. Podle Kučery má na tom největší podíl právě protikorupční jednotka.

„To je výborné číslo, je vidět, že se tomu v posledních dvou letech třeba i na vnitru hodně věnovali, je to jednoznačně pozitivní trend,“ doplnil Bureš. V roce 2012 byla hodnota zabaveného majetku o 2,7 mld. nižší než loni.