Článek
Dovolání našla teprve u Ústavního soudu (ÚS), který označil za absurdní, že justice nedokázala v letitém sporu napravit křivdu spáchanou minulým režimem.
Začátek celého sporu se táhne od roku 1976, kdy stát od ženy odkoupil její pozemek. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby ovšem ještě před samotným podpisem smlouvy už na pozemku neúřadovaly bagry. Majitelce tak nezbylo nic jiného než akceptovat cenu navrženou znalcem, která činila přibližně 11 tisíc korun.
„Pozemek byl oceněn znalcem v době nesvobody, a to teprve poté, co existující zahrada byla ještě před podpisem kupní smlouvy, slovy stěžovatelky, vybagrována, zdevastována a zplundrována,“ kroutil hlavou soudce zpravodaj Vojen Güttler a pokáral soudy za příliš formalistický přístup k celé věci.
Nárok u státu uplatnila pozdě
Žena by totiž podle restitučních zákonů měla nárok na vrácení pozemku, na kterém je nyní manipulační plocha a parkoviště. Jenže na vrácení se v roce 1993 dohodla s městem Mělník, tehdy dokonce došlo i k zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí.
Spokojená žena vrátila i peníze, které za pozemek dostala, jenže následně Okresní soud v Mělníku rozhodl, pozemek nepatřil městu, ale státu, a tak se majitelka měla o navrácení bavit se státem. Do jeho vlastnictví se také pozemek vrátil a začaly letité tahanice, v kterých žena doplácela na to, že nárok u státu uplatnila pozdě. Marně se bránila, že byla úřady uvedena v omyl. Po verdiktu ÚS se bude muset soud znovu případem zabývat a rozhodnout v intencích ústavního nálezu.