Obvodní soud pro Prahu 10 uznal Brandejse vinným z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Soudce Ondřej Lázna mu vyměřil osmiměsíční podmíněný trest s odkladem na dva roky. Po dobu dvou let také lékaři zakázal vykonávat porodnickou praxi. Rodiče dítěte odkázal s nárokem na náhradu škody k civilnímu řízení. To už u stejného soudu probíhá, manželé v něm vinohradskou nemocnici žalují o osmnáct miliónů korun.

Rozsudek není pravomocný, Brandejs se prostřednictvím svého advokáta na místě odvolal.

Lékař, který v době porodu neměl ještě příslušnou atestaci a sám nesměl porod dokončit, podle soudce Lázny selhal především v tom, že nepřivolal včas zkušenější kolegy, když se zdravotní stav dítěte začal podle přístrojů komplikovat.

Brandejs se pohyboval jako „hadrový paňáca“

„Porušil důležitou povinnost, která vyplývá z jeho zaměstnání lékaře,“ uvedl Lázna ve zdůvodnění rozsudku. Uvedl dokonce, že Brandejs se na porodním sále pohyboval jako „hadrový paňáca“. Vyloučil také, že by za zpackaný porod nesla odpovědnost přímo nemocnice, která nezkušenému lékaři službu svěřila. „Je pravda, že měl mít odborné vedení, to ale nespočívá v tom, že bude čekat na jakoukoli pobídku k aktivitě,“ podotkl soudce.

Dal tak zcela za pravdu státní zástupkyni Evě Novotné, podle které měl Brandejs při komplikacích urychleně sehnat primáře.

„Pro mě je nepřijatelná představa, že žena rodí na sále, a kdyby se náhodou neobjevila atestovaná lékařka, bude rodit ještě dvě hodiny,“ uvedla žalobkyně.

Právě zkušenější kolegyně, která se na sál náhodou dostavila, nakonec porod dramaticky a za použití kleští dokončila. Sama přitom Brandejse ve své výpovědi označila za poměrně schopného lékaře ve srovnání s jinými mladými kolegy.

Patologické znaky prý nepozoroval

Brandejs svou obhajobu postavil na tvrzení, že na průběhu porodu dlouhou dobu žádné patologické znaky nepozoroval.

„Byl vhozen do vody k problematickému porodu, který vůbec neměl probíhat,“ hájil ho jeho advokát.

Narážel tím na fakt, že v případě žalovaného skutku šlo o mimořádně problematický porod, pro který podle znalců měla být nejspíš od začátku zvolena metoda císařského řezu.

Matka totiž byla ve svých 40 letech prvorodičkou, v minulosti prodělala léčbu sterility, laparoskopický zákrok a spontánní potrat.

K porodu lékaři přistoupili až po termínu v 41. týdnu těhotenství a při tělesné výšce matky, která činila pouhých 161 centimetrů, vážil plod podle předporodních vyšetření přes čtyři kilogramy.

Porod byl 25. srpna 2009 zahájen už v šest hodin ráno, že je dítě přidušené, ukazovaly přístroje podle znalce kolem půl jedenácté. Brandejsova kolegyně porod dokončila až po jedné odpoledne.

Výsledek je katastrofální. Vývoj dítěte se zastavil zhruba ve fázi batolete a naděje na zlepšení neexistuje.

„Vyžaduje 24hodinovou péči, musí se mu pravidelně odsávat hleny, není schopen sám jíst, krmí se sondou do břicha, je hluchý, slepý, nemá žádnou motoriku, prostě nefunguje,“ popsal současný stav dvouletého chlapce již dříve zmocněnec rodičů Antonín Tunkl.