"Velikonočního vraha" brání jeho matka: Neměl důvod

„Můj syn, označovaný za tzv. velikonočního vraha, tento čin neudělal, neměl motiv,“ začala tento týden své smutné povídání matka Michala Hazdry, kterého před měsícem středočeský krajský soud poslal zatím nepravomocně na patnáct let za mříže kvůli brutální vraždě jeho o osmnáct let starší vdané milenky.

„Nedokážu si představit, že by to udělal. Byl to sice provokatér, který na ostatní i na nás držkoval, ale na druhou stranu se bál násilí a vyhýbal se rvačkám. Dá se říct, že v tomto smyslu byl srab,“ řekla Právu Hazdrova matka Jana.

Nyní se rozhodla pro veřejnou obhajobu svého dítěte, protože v práci policie i verdiktu soudu vidí řadu mezer.

Mladík podle prvoinstančního rozsudku vyrazil do obce Sojovice na Mladoboleslavsku se svou milenkou na tamní zábavu. Kolem půl dvanácté v noci oznámili známým a příbuzným, že se jdou projít. Od té doby už nikdo devětatřicetiletou ženu neviděl živou.

Podle senátu vedeného místopředsedou středočeského krajského soudu Stanislavem Černeckým mladík svou milou nedaleko řeky Jizery v místech, kam chodí zamilované páry na procházky, zardousil a ubodal.

Jeho matka, která syna bránila i u hlavního líčení, takový popis tragédie ale odmítá. V celém případu postrádá zásadní věc - motiv, kvůli kterému by měl její syn vraždit.

Sice přiznává, že se vdaná žena s Hazdrou opakovaně během jejich několikaměsíčního vztahu rozcházela a nevěděla prý, co chce, krátce před vraždou ale podle ní bylo vše v pořádku.

Mladík prý v osudnou noc dorazil k ní domů a o žádném konfliktu s milenkou matce nic nesdělil. „Jen mi řekl: mami, někdo mě honil. Neuvedl ale, kdo a proč. Já jsem ho pak poslala spát,“ uvedla Jana. Na oblečení, které si svlékl, prý žádnou krev nenašla, když jej další den prala.

Hazdra sice už na zábavě veřejně přiznal, že má u sebe nůž, ale podle ní lhal z obavy, že si s ním vyřídí účty manžel ženy, s níž udržoval vztah a která se pak stala obětí vraždy.

Matka hlavního podezřelého míní, že se policie až příliš jednostranně zaměřila při vyšetřování jen na jejího syna a neprověřila verzi manželské msty.

To však popírá sám předseda senátu Černecký. „Policisté prověřovali samozřejmě i jiné verze, zejména tu týkající se manžela, ale vyšetřovatel případu u hlavního líčení řekl, že při operativním šetření se jim všechny vyloučily,“ vysvětlil Právu.

Podle soudce svědčí o Hazdrově vině řada důkazů. „Jednak je zde přímý důkaz v podobě jeho doznání a pak řetězec nepřímých, které potvrzují, že tím pachatelem mohl být jen on,“ poznamenal soudce.

Matka odsouzeného mladíka však tvrdí, že ho policie k částečnému přiznání donutila pod nátlakem a příslibem nižšího trestu.

„To jsme samozřejmě také prověřovali, ale nic takového se nepotvrdilo,“ reagoval na to Černecký.

Mezi nepřímými důkazy zmínil přitom například skutečnost, že Hazdra byl prokazatelně tím, kdo s poškozenou ještě živou ze zábavy odešel a také fakt, že se na jeho botě našla krev poškozené.

Právě tuto skutečnost ale napadá Hazdrův advokát Vladimír Vávra. Senát podle něj neprokázal, že odebraný vzorek byl skutečně krví zemřelé a nepřizval si k tomu údajně ani oficiální soudní znalce.

Naopak Vávra navrhoval jako důkaz posudek známého experta na genetiku Daniela Vaňka, podle jehož závěrů nešlo ze vzorku na Hazdrově botě poznat, jestli to byla krev, pot či slina. Navíc jej prý policejní technik sejmul nekvalifikovaně.

„Posudek doktora Vaňka ale soud jako důkaz nepřipustil, což je samozřejmě důvod, proč by soud v odvolacím řízení měl původní rozsudek zrušit,“ uvedl obhájce.