Ústavní soud (ÚS) totiž podle informací Práva minulý týden odmítl Kajínkovu zářijovou stížnost proti rozhodnutím plzeňských i pražských vrchních soudců, kteří letos zamítli již druhý návrh odsouzeného na povolení nového řízení.

„Ústavní soud v této věci již rozhodl, ale dokud nebude usnesení doručeno stěžovateli, nemůže zatím o svém rozhodnutí informovat,“ uvedla ve středu bez bližších podrobností mluvčí ÚS Jana Pelcová.

Podle zjištění Práva však ústavní soudci bez veřejného projednání Kajínkovu stížnost odmítli, čímž definitivně potvrdili názor soudů z PlzněPrahy, že odsouzený nepředložil žádný nový relevantní důkaz, který by vedl k obnovení procesu.

Sám Kajínek si přitom v září od své stížnosti sliboval úspěch a šanci případ znovu otevřít. Opíral se především o argumenty svého advokáta Tomáše Zejdy, který v textu zaslaném ÚS upozornil na nestandardní postup policie při vyšetřování vražd z konce května 1993 v plzeňských borských serpentýnách.

Kajínek: Bylo porušeno právo na spravedlivý proces

Kriminalisté tehdy navzdory běžné praxi neodebrali otisky z auta, v němž vrah zastřelil podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda Juliána Pokoše. Pachatel podle svědků neměl rukavice a musel na dveřích vozu stopy zanechat.

O absenci otisků se přitom zmínil i plzeňský soud, když letos Kajínkovu žádost o nové řízení zamítl, nicméně podle obhájce se s touto novou skutečností nijak nevypořádal.

Právě na tento údajně nezákonný postup soudu si Kajínek nyní stěžoval s tím, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces.

Zejda ve středu odmítl spekulovat o tom, zda se svým mandantem připraví nový, již třetí návrh na povolení obnovy řízení. Tento postup ale nelze vyloučit i s ohledem na to, že podle informací Práva Kajínek těžce snáší červencový přesun na Mírov a nynější pobyt v tamní přísně střežené věznici.