K excesu v Jiřicích mělo podle informací Práva dojít minulou středu. Polykač se lžící v útrobách skončil v péči chirurgů vězeňské nemocnice na pražské Pankráci. Ta však nechtěla případ s ohledem na ochranu soukromí pacienta nijak komentovat.

Také vedení jiřické věznice událost popsalo jen velmi střídmě. „Minulý týden byla řešena ve věznici jedna mimořádná událost, kdy odsouzený, který měl být eskortován k soudu, ke kterému nechtěl být eskortován, se sebepoškodil a nyní je hospitalizován ve vězeňské nemocnici,“ uvedla mluvčí věznice Hana Prokopová.

Člověk spolkne cokoliv, propisovačku, monočlánky, ale i kusy prefabrikátů, například armovacího železa.lékař

Podle mluvčí pankrácké věznice Leny Fábryové ošetří zdejší nemocnice kolem 50 až 60 vězňů – polykačů ročně. Zatímco drobné předměty lze z těla vyprostit endoskopickým zákrokem (přes přirozené tělní otvory), tělesa o délce nad 14 centimetrů je třeba vyoperovat.

„V minulém roce bylo provedeno celkem 11 takových operací,“ uvedla Fábryová s tím, že případů rok od roku ubývá.

V roce 2009 jich nemocnice evidovala devatenáct, o rok dříve dvacet. Kromě polykání si vězni podle mluvčí někdy zavádějí cizí předměty i do konečníku, v případě žen též do pochvy. „Bylo pozorováno i vpravení lahví od coca-coly a sodovky nebo zavařovací sklenice,“ dodala Fábryová.

Chirurg: Člověk spolkne cokoli

Podle přednosty I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci Čestmíra Neorala je člověk schopen spolknout téměř cokoli. „Propisovačka, monočlánky, ale i kusy prefabrikátů, například armovacího železa,“ vyjmenoval lékař některé předměty, které jeho kolegové z těl polykačů v minulosti vyprošťovali.

Za zvlášť zrádné označil tzv. kotvičky. Ty lze vyrobit například z připínacího špendlíku omotaného šňůrkou a zabaleného do kusu chleba. Špendlík se během trávení otevře a zasekne do střeva. Smyslem počínání vězňů je totiž zpravidla to, aby se dostali z vězení na co nejdelší dobu a poškození trávicího traktu může dobu hospitalizace značně prodloužit.

Bývalý brněnský kriminalista Miloslav Jedlička případy polykačů předmětů doslova sbírá. „Lžíce, ulomená držadla od jídelních misek, žiletky, jehly, teploměry,“ vyjmenovává věci, jichž se odsouzenci ve svém okolí nejčastěji zmocní, aby je mohli pozřít.

„Například na vycházkách je třeba vězně dvojnásob pečlivě střežit. Ještě před revolucí se stalo, že vězni uklízeli střelnici pro vězeňskou stráž nedaleko Leopoldova a odsouzený tam spolykal větší množství nábojnic,“ řekl Právu Jedlička.

„Byly i případy homosexuálních párů, kdy dva vězni spolkli nějaký předmět, aby se do vězeňské nemocnice dostali oba současně,“ podotkl bývalý kriminalista.
Na olomoucké jícnové chirurgii se s polykači dříve setkávali zhruba dvakrát do roka, dnes jsou však vězni podle Neorala zpravidla převáženi do vězeňských špitálů, kde je lépe zajištěna jejich ostraha.

„Kromě vězňů občas něco spolykají i pacienti s duševní chorobou, nebo lidé, kteří spolkli nějaký předmět z nepozornosti. Měli jsme tu případ staré ženy, která si zapomněla vybalit tabletu z blistru, utrpěla poškození jícnu a stálo ji to život,“ dodal chirurg.