Článek
Venský, který si ponechal lhůtu na odvolání, se k hrůznému činu přiznal letos 22. ledna, kdy se dostavil na policii v Olomouci s tím, že vraždil se svým slovenským komplicem Miroslavem Hruškou (24).
Svého obchodního partnera nejprve vylákal na Slovensko. Tam jej v autobazaru Slovák napadl železnou tyčí a Venský jej pak střelil do hlavy nelegálně drženou brokovnicí. Vraždili podle KS proto, aby obžalovaný nemusel Mlčochovi splácet dluhy, které u něj měl v řádech miliónů. Co z toho měl mít Hruška, se KS prokázat nepodařilo.
K odstranění Mlčocha mě nabádal hned několikrát.
Venský před KS ovšem odmítl, že by vraždu plánoval. „Neměl jsem k tomu důvod. Autobazar šlapal, dluhy jsem podle dohody splácel. Za všechno může Hruška, který u mě pracoval a já ho měl jako vlastního syna. Kdyby ho nebylo, nic by se nestalo. K odstranění Mlčocha mě nabádal hned několikrát. Já ho však nebral vážně. Myslel jsem, že si dělá srandu. Bohužel, nakonec to bylo jinak,“ tvrdil Venský.
Mlčocha, jak dále uvedl, „dorazil“ jen proto, že zpanikařil. „Strašně křičel, bojoval o život. Vzal jsem proto brokovnici a vystřelil, aby to skončilo,“ hájil se obžalovaný a dodal, že původně se chtěl ihned přiznat. Neučinil tak prý jen z obav o výchovu nejmenšího syna. Výčitky svědomí a strach z Hrušky, který mu po vraždě několikrát hrozil smrtí, ho však k doznání nakonec přiměly.
Vražda byla tragickým excesem. Jinak to však je slušný člověk.
„Zabít jsem ho nechtěl. Je mi líto, že se tak stalo. Tímto se tady za to omlouvám jeho rodině i své,“ řekl Venský se slzami v očích KS ve své závěrečné řeči.
Soudci se však obměkčit nenechali a svým verdiktem vyhověli státní zástupkyni, která žádala trest v polovině zákonné sazby, zatímco obhájce chtěl trest pod spodní hranicí. „Vražda byla ze strany obžalovaného tragickým excesem. Jinak to však je slušný člověk. V době před i po vraždě žil spořádaným životem,“ tvrdil Venského advokát.
Přiznání nebylo dost kajícné
„V trestu jsme zohlednili přiznání obžalovaného. Nebylo však tak kajícné, jak by se mohlo zdát. Hlavním motivem byla obava ze spolupachatele. Proto 12 roků. V úvahu navíc přicházela přísnější právní kvalifikace – vražda s majetkovým prospěchem. Tu však nešlo použít, neboť jsme byli ve stavu důkazní nouze, protože Hruška odmítl vypovídat. Odkázáni jsme tak byli výhradně na výpověď Venského,“ vysvětlil předseda senátu Vladimír Hendrych.
Venskému hrozilo maximálně 15 let vězení. Hruška na Slovensku může vyfasovat 20 až 25 roků nebo doživotí. Soud tam jeho případ ještě neukončil. Rozdíl je dán různými právními normami platnými v obou zemích v době, kdy k vraždě došlo.