Podle zjištění Práva je jedním z preventivních bezpečnostních opatření ze strany vězeňské služby přeřazení největších viníků do jiných věznic v Česku, umístění některých vzbouřenců na samotku, či zákazy návštěv nebo balíčků od příbuzných.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) v úterý potvrdil původní informace Práva, že přípravy nemají na svědomí odsouzení členové Berdychova gangu.

„Tato informace se nezakládala na pravdě,“ řekl Pospíšil s tím, že rovněž neplatí, že vše rozkryla česká kontrarozvědka (BIS). Plány odhalila vězeňská služba a policie. Jeho slova potvrdil i advokát několika odsouzených berdychovců Jaroslav Ortman.

Berdych sbírá kázeňské pochvaly

„Velká část členů této skupiny, například Maroš Šulej, Jiří Večeřa nebo Ivan Kopta už jsou na svobodě a ostatní jako Josef Kunstát či Tomáš Půta můžou už příští rok požádat o podmínečné propuštění. Proto by bylo absolutně nelogické, aby organizovali nějaké vzpoury,“ řekl Právu Ortman.

Také sám David Berdych, který si ze všech členů gangu odpykává ve věznici v Rýnovicích na severu Čech nejdelší trest a ještě ho čekají za mřížemi do možné žádosti o propuštění na podmínku nejméně čtyři roky, odmítl jakýkoli osobní podíl na chystaných nepokojích.

Vězeňské vzpoury v minulosti
- Nejznámější vězeňskou vzpourou zůstávají téměř měsíční nepokoje, které v březnu 1990 postihly věznici v západoslovenském Leopoldově. Protesty tehdy nepřímo spustila prezidentská amnestie. Vězni, kteří zůstali za mřížemi, zprvu protestovali hladovkou, která ale přešla v násilnosti. Jeden z vězňů zahynul. Vzpouru potlačil ozbrojený zásah více než tisícovky policistů, vojáků a dozorců.
- Menší násilné protesty zachvátily na jaře roku 1990 také další věznice, například v Litoměřicích, Praze-Ruzyni nebo v Brně-Bohunicích. Rychle potlačeny byly také vězeňské nepokoje, které vypukly v červenci 1991 ve Vinařicích na Kladensku a v Horním Slavkově na Sokolovsku.
- Největší vězeňský protest v historii samostatné ČR vypukl začátkem ledna 2000 ve Vinařicích. Nepokoje trvaly týden a zapojili se do nich vězni z 15 z celkem 33 věznic v ČR. Příčinou protestů, které začaly jako hladovka a přerostly v otevřený odpor proti vězeňskému řádu, byly nové přísnější předpisy a špatné sociální podmínky ve věznicích.
Zdroj ČTK

Řediteli své věznice napsal dopis, v němž se vůči takovým nařčením ohradil. Berdych se ve vězení chová vzorně, prý už obdržel 56 kázeňských pochval. Věznice v Rýnovicích navíc podle informací Práva nefigurovala mezi těmi, kde by se měly nepokoje chystat.

„Ještě v pondělí večer, kdy jsem se o chystaných vzpourách dozvěděla, jsem volala na místo, kde Berdych sedí. Můžu říct, že je úplně v klidu a že se ho to vůbec netýká,“ potvrdila v úterý Právu i policistka Helena Kahnová, která se svým přítelem před lety Berdychův gang a jeho napojení na policisty odhalila.

Podle důvěryhodného zdroje Práva chystalo nepokoje ve věznicích několik desítek lidí, kteří si zřejmě mezi jednotlivými ústavy předávali přes prostředníky pokyny. Nejméně deset vzbouřenců bylo údajně ve věznici Pankrác. Právě tam našli dozorci také největší množství zbraní.

„Šlo o bodné a sečné zbraně, různé sekyry, bodáky a podobně. Žádná z nich se však ani nedostala ze zámečnických či kovoobráběčských dílen, které ve věznici Pankrác jsou a kde si je vězni vyrobili. Takže mohu popřít, že by se nějaká zbraň ocitla třeba na cele či v jiných podobných prostorech věznice, navíc jsme rozhodně nenašli ani jednu střelnou zbraň,“ vyvracel v úterý další spekulace mluvčí vězeňské služby Robert Káčer.

Vše asi ohlásil vězeň

Byla to přitom podle informací Práva pankrácká věznice, odkud získali dozorci prvotní informaci o chystaných nepokojích. Dva na sobě nezávislé zdroje hovoří o tom, že dozorce před možnou vzpourou varoval přímo někdo z vězňů s tím, že se mají odehrát v druhé polovině října.

Vězeňská služba pak sama před necelými dvěma týdny přistoupila k razii, kterou vedla její speciální zásahová jednotka.

Káčer v úterý potvrdil, že ke vzpourám se vězni chystali celkem v pěti věznicích včetně Pankráce, jejich jména ale odmítl sdělit. Podle zjištění Práva by ale mělo jít o věznice v blízkosti Prahy a ve středních Čechách. Potenciální vzbouřenci byli v těchto věznicích zařazeni do režimu ostrahy, tedy druhého nejpřísnějšího. Právě v tomto režimu sedí největší počet zhruba z 23 tisíc odsouzených v českých věznicích.

Naopak nepokoje prý neměly zasáhnout nejpřísněji střežené nápravné ústavy, jako jsou Valdice, Mírov či Karviná.

Napětí je i jinde

Co vlastně stálo za snahou některých vězňů vyvolat nepokoje? Podle zdroje Práva je k tomu vedla především současná bezútěšná situace v českých věznicích, především jejich přeplněnost, kdy prostory pro volný čas a jakési vyžití odsouzených zabírají kvůli nedostatku místa další a další postele pro nově příchozí vězně.

Samotná zpráva, že někteří vězni plánovali v pěti nápravných ústavech nepokoje, paradoxně podle zjištění Práva vyvolala ještě větší napětí a nervozitu vězňů i dozorců, a to i v těch věznicích, kde zatím nic nehrozilo.

„Naši kluci jsou teď hodně nervózní a pod tlakem a obávají se, co se bude dít i tam, kde byl ještě do pondělí klid,“ uvedl zdroj z vězeňské služby.

Vyšetřování podílu konkrétních vězňů řeší detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, jehož mluvčí však k případu nechce nic říkat.

Organizátoři nepokojů by ale mohli čelit případnému obvinění z trestného činu vzpoura vězňů, i když zdroje Práva hovoří o tom, že pro policii bude velmi těžké to jednotlivým odsouzených dokázat. Je sice jasné, kdo měl třeba na Pankráci přístup do dílen a mohl si tedy vyrobit zbraně, prokázaný podíl na vzpouře je ale druhá věc.