Čížka nyní osvobodil Obvodní soud pro Prahu 10 za machinace s penězi určené pro jeho podřízené.

Přitom stejný soud ho za to v březnu potrestal ročním vězením s dvouletou podmínkou. Jenže pražský městský soud v odvolacím řízení odsuzující rozsudek zrušil a soudu nižšímu stupně nařídil věc znovu projednat a rozhodnout v tom duchu, že nešlo o trestný čin.

S odměnami hospodařil nestandardně

„Tímto právním názorem také předsedkyně senátu argumentovala při odůvodnění zprošťujícího verdiktu,“ řekl Právu státní zástupce Michal Muravský.

Čížek podle spisu hospodařil s odměnami nestandardně. Nejprve vybraným kolegům oznámil, že jim navrhl odměnu, ale současně jim sdělil, že část z ní mu musí vrátit, aby mohl spravedlivě ohodnotit i ostatní. Měl podle svých slov v úmyslu vydat nižší odměny většímu počtu policistů.

Minimálně pět policistů tak koncem roku 2009 obdrželo pětitisícovou odměnu, ze které dva a v jednom případě dokonce tři tisíce korun museli vrátit Čížkovi. Ten si peníze nechal u sebe a vrátil je až po půl roce, a to poté, co byl za to obviněn ze zneužití pravomoci a podvodu.

„Podle názoru soudu mělo být jednání policisty posouzeno jako kárné provinění a nikoliv trestný čin. Vzhledem k tomu, že už není ve služebním poměru, nepřipadá kázeňský postih v úvahu,“ dodal Muravský s tím, že si ponechal lhůtu pro případné odvolání. Ale vzhledem k tomu, jaký názor má na věc odvolací soud, je podání opravného prostředku ze strany žalobce velmi málo pravděpodobné.

Vyhnul se trestu už podruhé

Čížek se tak vyhnul trestu už podruhé. Loni v dubnu usedl na lavici obžalovaných kvůli tomu, že pro své známé zjišťoval důvěrné informace z interní databáze ministerstva vnitra a jak sám v soudní síni přiznal, nechal si za to od nich platit. Soudce tehdy případ postoupil jako přestupek ke kázeňskému vyřízení v rámci policie. Z toho ale Čížek unikl, neboť krátce nato odešel na vlastní žádost do civilu a jeho nadřízený už nestihl rozhodnout.

Šlo přitom o velmi závažnou kauzu, kdy Čížkovi „klienti“ byli důstojníci bývalé Státní bezpečnosti, kteří se živí detektivními službami. Čížek pro ně lustroval osobní údaje zájmových lidí a dále jim zjišťoval majitele vozidel podle dodaných čísel espézetek. Za to dostával částky v řádech tisícikorun.

„Bral jsem to jako pomoc kamarádům. Jsou to dlouholetí přátelé. Motivem nebyl můj osobní prospěch, ale peníze šly do fotbalového klubu, pro který sháním finanční prostředky,“ hájil se tehdy před soudem Čížek.