Počítá s tím novela zákona o telekomunikacích, která reaguje na květnový nález Ústavního soudu. Podle něj policie tento institut, kdy šlo až půl roku zpětně zjistit, kdo si s kým telefonoval, jak dlouho a odkud, nadužívala.

„Novela už je připravená do legislativního procesu. Doufám, že bude platit v co nejkratší době, protože nás (policii) to velmi oslepuje při šetření trestné činnosti,“ uvedl v neděli policejní prezident Petr Lessy v Otázkách Václava Moravce. Operátoři totiž od května takové údaje policii téměř nepředávají a čekají na novou právní úpravu.

Podle Lessyho by v novele mělo být napsané, že policie bude moci žádat o výpisy jen u trestných činů, které mají horní trestní sazbu minimálně tři roky, nebo u skupiny konkrétně vyjmenovaných případů. Pro úplnost samotné odposlechy lze nyní nasadit pouze na zvlášť závažné trestné činy, kde je minimální horní hranice trestní sazby deset let.

Lessy: Policie příliš do soukromí lidí nezasahuje

„Sazba není tak vysoká, ale bez tohoto institutu se neobejdeme,“ konstatoval. Jako příklad zločinů s nižší sazbou uvedl stalking (nebezpečné pronásledování) nebo případy šíření poplašné zprávy.

„Hranici tří let vnímám jako racionální a jako zpřísnění tohoto institutu. To znamená vyvážení práva na ochranu soukromí a na druhou stranu ochranu společnosti před trestnými činy a jejich pachateli,“ dodal. S takovou změnou souhlasí i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Lessy se nedomnívá, že by nyní policie příliš zasahovala do soukromí lidí a ulehčovala si tím práci. Podle něho si sice policie loni vyžádala údaje k 86 tisícům telefonních čísel, ale tento počet se týkal jen necelých 11 tisíc vyšetřovaných případů. Vysvětlil to tím, že podezřelí ze zločinů mají hned několik mobilních telefonů a ještě více SIM karet, které průběžně mění.

„Těchto 10 800 případů jsou jen necelá 3,5 procenta z celkové trestné činnosti v celé republice,“ uvedl.