Devětadvacetiletá policistka se zastřelila před dvěma týdny přímo v budově pražského ředitelství služební zbraní a v dopise na rozloučenou podle dobře informovaného zdroje Práva možnou šikanu zmínila. [celá zpráva]

Vedení policejních psychologů ale o ničem takovém informace nemá, policisté si totiž na chování nadřízených stěžují jen minimálně. Právu to řekl hlavní psycholog policie Vladimír Voska s tím, že jde o citlivé téma.

Podle něj mají policisté k dispozici na každém kraji vlastního psychologa a také speciální anonymní telefonní linku pro pomoc v krizi, kterou provozuje psychologické pracoviště policejního prezidia. „Se šikanou se ale svěřuje málokdo, často to policisté vnímají jako ohrožující,“ vysvětlil Voska.

Na případ sebevraždy mladé kriminalistky z pražského ředitelství uvalila policejní inspekce přísné informační embargo. „Nebudeme se k tomu až do skončení vyšetřování jakkoliv vyjadřovat,“ konstatovala v úterý její mluvčí Martina Lídlová.

Kolegové zastřelené policistky každopádně hovoří o překvapení a osobní tragédii. „Byla citlivá a sympatická,“ řekl Právu pod podmínkou anonymity jeden z nich.

Šéf policejních odborů Milan Štěpánek v této souvislosti upozornil na to, že mladá žena pracovala i přes teprve tříletou praxi u policie na náročném oddělení hospodářské kriminality.

„Člověk s menší praxí se obecně hůře vyrovnává s extrémními tlaky, kterým jsou policisté na podobných postech vystaveni,“ řekl Štěpánek a doplnil, že jde o důsledek drastických škrtů v resortu a s nimi spojených odchodů zkušených kriminalistů do civilu.

Počty sebevražd policistů klesají

Z policejních statistik přitom vyplývá, že k sebevraždám se uchylují častěji právě policisté s menší praxí. „Je to zřejmě dáno tím, že mladší člověk je nestabilní i v soukromí. Často jde přitom o kombinaci více problémů, roli hrají např. i rozvody nebo dluhy,“ přiblížil z pozice hlavního psychologa policie Voska.

Podle něj ale počet sebevražd mezi policisty již několik let klesá. „Ten trend je pozitivní, za posledních pět let jejich počet nepřesáhl deset případů ročně,“ řekl Voska s tím, že nejvíce sebevražd zaznamenala policie v roce 1998, kdy jich bylo osmnáct. Počty sebevražd u policie podle něj nijak nepřevyšují běžný průměr u ostatní populace.

Voska zároveň v této souvislosti odmítl, že by selhávaly psychologické testy, které musí podstoupit při nástupu do služby každý policista. „Vybíráme samozřejmě odolnější lidi, ale psychotesty se pouze snaží předikovat budoucí vývoj a to nikdy není možné na sto procent,“ uvedl Voska.

Důležitá je podle něj spíše prevence, spočívající v práci policejních psychologů přímo v terénu. Na základě nové dlouhodobé koncepce má každé policejní ředitelství k dispozici takové psychology dva.

Voska také upozornil, že v přípravě je projekt na zavedení metody supervizí u policie, která by mohla případným krizím předcházet. „Supervizor by byl nezávislý člověk, který by vyhledával ty nejrizikovější skupiny policistů, pravidelně se s nimi setkával a snažil se řešit jejich problémy,“ vysvětlil psycholog.