Iva Kondýsková de facto rozhýbala projekt hospicové péče v kraji Vysočina. Neměla teoretické zdravotnické vzdělání, praxi ale dost bohatou na to, aby dodnes na řadu lidí nejen z branže její jméno působilo jako synonymum obětavosti a nezištnosti. Jenže obětavost bez razítka se prominout nesmí, jde-li nad rámec předpisů. Tak rozhodl soudce jihlavského okresního soudu Zdeněk Chalupa.

„Jednání, kterého se obžalovaná dopustila, je závažné,“ zdůraznil a připomněl, že kromě toho, že sama podala pacientce neoprávněně držený lék, další tablety ještě nechala rodině k dispozici. „Vědomě jim také zatajila původ léku a neoprávněnost jeho podávání,“ okomentoval soudce své rozhodnutí.

Předepsané léky nepomáhaly

Osudným se Ivě Kondýskové stal hned první případ v nově otevřeném středisku hospicové péče v Jihlavě v červnu 2008. Těžce nemocná pacientka trpěla velkými bolestmi, předepsané léky nezabíraly a ošetřující lékařka byla na dovolené. Zkušená pečovatelka tak s vědomím, že si těžce nemocná žena ani její rodina nepřeje odvoz do nemocnice, sáhla do svých zásob. Z předchozí péče o pacienta si uschovala tři krabičky opiátu Sevredol. Týmž lékem pak dotyčné pomohla od bolesti ještě několikrát. Z lékařské zprávy vyplývá, že lék nemocné nejen neublížil, ale spíš pomohl.

Jenže silný medikament je přísně evidovaný a podat ho smí jen lékař. Když tak ‚zázračnou pilulku‘ objevila příbuzná nemocné a zároveň zdravotní sestra z ordinace její ošetřující lékařky, obrátila se na policii. U soudu uvedla, že pacientka nebyla v takovém stavu, aby potřebovala opiáty.

Nevyléčitelně nemocná paní zemřela bez souvislostí s podáním léku o několik měsíců později.

Pečovatelku verdikt zdrtil

Ivu Kondýskovou, za niž se po propuknutí aféry postavila řada představitelů hospicového hnutí, ale i odborníci na lékařskou etiku, rozsudek zdrtil, i když u soudu přiznala, že si je svého pochybení vědoma. Vyjadřovat se k němu vůbec nechtěla, stejně jako k případné otázce na možnost odvolání.

Ředitel Hospicového hnutí Vysočina Petr Havlíček Právu řekl, že sdružení spoluzaložené právě Ivou Kondýskovou případ komentovat nebude. „Atmosféře by tyto komentáře nepřidaly. Obrací se to i proti hospicovému hnutí jako takovému,“ řekl.

Ředitel kamenného Hospice sv. Štěpána v Litoměřicích Pavel Česal doufá, že nešťastný případ alespoň rozpohybuje diskusi na téma utrpení potřebným směrem. „Paní Kondýsková, kterou znám jako velmi obětavého člověka, sice šla nad hranici zákona, ale selhala lékařka, která nedokázala vidět trpícího člověka. Dnes přitom opravdu trpět nikdo nemusí - stačí jen nezanedbat povinnosti. A o tom by se nyní mělo začít mluvit,“ poznamenal.