Podle odborníků jde o snahu odradit aktivisty i úředníky v boji s neonacisty. Text podepsaný „neznámým vojákem“ a sestavený z vyprávění tří modelových příkladů zastrašování totiž slibuje těmto lidem odplatu.

„Jednoho dne nám došla trpělivost. Vytvořili jsme svépomocný oddíl, který měl na starosti zajišťovat nejen bezpečnost našich akcí jako celku, ale i našich lidí jakožto jednotlivců,“ píše se například v dokumentu.

 

Osudy prominentních poskoků systému posloužily jako varování pro ostatní. Nikdo si již nebyl jistý tím, že jeho činy zůstanou bez odezvy.Text podepsaný "neznámý voják" na stránkách Národního odporu

 

„Osudy prominentních poskoků systému posloužily jako varování pro ostatní. Nikdo si již nebyl jistý tím, že jeho činy zůstanou bez odezvy,“ uvádí se dále v textu, který detailně popisuje např. nátlak na nejmenovaného soudního znalce. V tom lze přitom rozpoznat předního experta na pravicový extremismus Miroslava Mareše, který ve skutečnosti výhrůžkám neonacistů skutečně čelil.

Zevlující ranaři, sledování a anonymy

„Před jeho domem postávala skupinka asi pěti urostlých mladíků, všichni v černém. Černé sluneční brýle, na hlavách černé kšiltovky. Nic nedělali, jen tak postávali. Odborníka, říkejme mu Mára, polil studený pot,“ popisuje text začátek tvrdého nátlaku.

Pokračuje v tom, jak zmíněného experta muži sledují na každém kroku nebo jak volají jeho matce, která dostala balík s krysou bez hlavy a má propíchané pneumatiky u auta.

Sám Mareš to včera nechtěl jakkoliv komentovat. Podle dobře informovaného zdroje Práva z prostředí bezpečnostních složek se nicméně jeho zastrašování ve skutečnosti odehrálo jinak, než je zmíněno v textu, jde prý ale o určitý návod pro ostatní. „Ten smysl je ukázat, jak se to dá dělat, jaké jsou možnosti takového zastrašování,“ uvedl zdroj.

Zbořil: Stát dlouhodobě selhává

Podle dalšího z předních českých odborníků na neonacismus Zdeňka Zbořila stát dlouhodobě selhává v otázce zajišťování bezpečnosti pro soudní znalce, jejichž posudky mají na znění konečného rozsudku značný vliv.

„Systém nedokáže tyto lidi účinně ochránit. A vede to k tomu, že objektivita znalců je ohrožena, protože jsou systematicky zastrašováni,“ konstatoval Zbořil s tím, že sám byl terčem výhrůžek několikrát.

Policie: žádost o ochranu nemáme

Podobu možného nátlaku popsal i Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance, které extremistickou scénu v Česku dlouhodobě sleduje: „Vydáte posudek, podle kterého je to a to jednání v rozporu se zákonem a soud pak na základě vašeho posudku někoho odsoudí. Okamžitě začnete dostávat výhrůžné vzkazy, začnou vás probírat na svých webech i s fotografiemi. Je to nebezpečné i nepříjemné.“

Podle mluvčí celorepublikové kriminálky Pavly Kopecké nicméně policie dosud žádnou žádost o ochranu ze strany soudních znalců nebo dalších aktivistů nezaznamenala. „Pokud by se na nás obrátili, nebyl by žádný problém jim policejní ochranu poskytnout,“ uvedla Kopecká.

Podobně se vyjádřil i ministr vnitra Martin Pecina, který při svém nástupu do funkce zmínil boj proti extremismu jako jednu ze svých priorit. „S extremismem je třeba bojovat na všech frontách a neustupovat. Pokud se soudní znalci budou cítit ohroženi, měli by o tom informovat policii a ta se pak bude celou situací zcela jistě zabývat,“ prohlásil Pecina.

O pozici znalce na extremismus nikdo nestojí

V minulosti ministerstvo spravedlnosti evidovalo jako znalce pouze právě Mareše, po jeho odchodu loni v červnu justice po několik měsíců žádného experta na posuzování projevů extremismu neměla. Tuto práci totiž kvůli soustavným výhrůžkám od neonacistů a nedostatečné ochraně nechtěl nikdo dělat.

V současné době posudky pro účely soudních řízení vypracovává Univerzita obrany v Brně, Západočeská univerzita v Plzni a Vysoká škola Karlovy Vary.

„Je lepší, když je to zaštítěné nějakou institucí, a není to tedy tolik personifikováno. Stále je zde ale problém, že ten konkrétní znalec musí přijít k soudu a s těmi neonacisty se tam potkat,“ poznamenal k nové praxi Zbořil.