Problém však představují i nízké tresty za porušování pravidel provozu, malá pravděpodobnost postihu a nízká autorita policie. Vyplývá to z výzkumu, který pro Besip zpracovala agentura STEM.

Výsledky výzkumu dokládají, že v hodnocení situace na silnicích se názory veřejnosti a policie zásadně rozcházejí. Podle dopravní policie se totiž podmínky v provozu naopak zlepšují. Počet nehod letos od začátku roku skutečně klesal, o víkendu však padl smutný tříletý rekord, když na silnicích zahynulo 16 lidí.

Ve výzkumu STEM označilo situaci na silnicích za stále horší 63 procent dotázaných, jen třináct procent mělo opačný názor.

"U nás je zvykem, že když je někde třicítka, řidiči jedou šedesátkou, kde je padesátka, jedou osmdesátkou,“ komentoval to dopravní psycholog Martin Kořán. Agresivita řidičů podle něj sice neroste, ale zůstává dlouhodobě vysoká a dopravní policii se s ní nedaří bojovat.

Policie by prý měla přitvrdit

Místo výchovných kampaní by lidé raději uvítali důslednější represi ze strany dopravní policie, tedy častější kontroly a zpřísnění trestů za přestupky.

Situaci nepřidaly ani zmatky kolem pravomocí strážníků, kteří mohou měřit rychlost jen na místech ohraničených značkami a řada měst proto několik měsíců raději radary vypnula.

"Nemůžeme stát u každé zatáčky,“ namítl však ředitel republikové dopravky Leoš Tržil.

V některých regionech, především v Praze, se podle něho stále nedaří naplnit tabulkové stavy dopravní policie. Avšak někteří experti se domnívají, že ani při plných stavech by na důslednou kontrolu řidičů početně nestačila.

"Ono je totiž dopravních policistů obecně málo. Možná by stálo za zvážení, zda by pro tento výkon služby neměli být vyčleněni další lidé,“ řekl bývalý šéf středočeské dopravní policie Stanislav Huml.

"Máte k dispozici kromě dojmů také statistiky?“ reagoval otázkou na dotaz, zda považuje počet dopravních policistů za dostatečný, bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Naráží tak na vývoj nehodovosti z prvních letošních měsíců. V březnu počet nehod skutečně klesl poprvé pod úroveň roku 1990.

Podle Langra má dopravní policie lidí dostatek. "Je jen otázkou času, kdy se podaří naplnit stavy a s menší byrokracií dosáhneme lepších výsledků,“ míní.

Jeho nástupce Martin Pecina (za ČSSD) jednoznačnou odpověď zatím nedal. "Podstav existuje, ale nemůžeme ho jednoduše dávat do souvislosti s počtem dopravních nehod, tak vysoký není,“ řekl nový ministr Právu s tím, že o dobré práci dopravní policie nemá důvod pochybovat.

Na pokutách vybrali 60 miliónů

Méně byrokracie přinesla policistům na silnicích zejména letošní novinka, když policie od ledna přestala vyjíždět k nehodám se škodou do 100 tisíc korun. Nyní šetří méně než polovinu nehod ve srovnání s loňským rokem. A kdy tedy budou "ušetření“ policisté na silnicích vidět?

"Vidět už jsou,“ je přesvědčený Tržil. "V regionech, kde jsou s šetřením nehod na nějakých 30 procentech loňského počtu, jako je Jihomoravský kraj, je nárůst činnosti markantní,“ vysvětlil.

Ve srovnání s loňskem přibylo podle Tržila i kontrolních akcí. Jen za nepřiměřenou rychlost udělila policie od začátku roku v téměř 50 tisících případech pokuty za 60 miliónů korun, dalších deset miliónů vybraly na pokutách posádky dálničních passatů.

V reakci na víkendové tragédie se chce policie podle Tržila zaměřit právě na přestupky, které k nim vedly. Kromě vysoké rychlosti také na alkohol za volantem a používání bezpečnostních pásů.

"Plánujeme i speciální regionální dopravní akce zaměřené na motorkáře,“ dodal.