„Dvojí nebo několikanásobná identita je neurologická potíž, kterou literatura popisuje jako diagnózu doktor Jekyll a pan Hyde. Pokud by se u ní diagnóza potvrdila, byl by to případ zajímavý pro světovou medicínu,“ míní psychiatr Karel Humhal.

Podle něj nejde o klasickou schizofrenii, při níž se osobnost pacienta rozkládá. „Na neléčenou schizofrenii člověk umírá, protože vůbec není schopen integrovat své aktivity. Tady jde ovšem o rozdvojenou osobnost a s tím jsem se za celou praxi nesetkal,“ říká Humhal. Zároveň ale připouští i možnost, že Škrlová hraje svůj part vědomě. „V takovém případě by její jednání bylo superrafinované,“ podotýká psycholog.

„Těch motivů mohla mít spoustu včetně racionálních, třeba snahu něco zastřít, skrýt se před vydíráním, nějakým útokem... Ale nejpravděpodobnější bude skutečně duševní nemoc. Ať už porucha osobnosti nebo psychóza,“ zamýšlí se expert na klinickou a forenzní psychologii Karel Netík.

Škrlová se v Norsku vydávala za třináctiletého Adama

„Duševně zdravá není určitě. Buď jde u ní o těžkou duševní nemoc jako takovou nebo poruchu ve smyslu psychózy,“ míní také psychiatr Karel Stibral.

Barbora Škrlová se v tzv. kuřimské kauze vydávala za třináctiletou Annu. Poté, co policie zatkla Kláru Mauerovou, u níž žila, a rodině odebrala syny Jakuba a Ondřeje kvůli týrání, Škrlová zmizela. Utekla ze zařízení Klokánek. Policie po ní týdny pátrala. Posléze vyšlo najevo, že Škrlové není třináct, ale 32 a skrývá se v Dánsku.

V polovině prosince pak kontaktovala česká Linka bezpečí ministerstvo zahraničí s tím, že se na ni obrátil chlapec z neznámého dětského domova v Oslu, který je prý týrán a zneužíván svým otcem. Čeští policisté ve splupráci s norskými kolegy zjistili, že Adam je ve skutečnosti Škrlová.