Článek
Podle senátu liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem se nedalo na základě obžaloby prokázat znalci v oboru drahých kamenů 64letému Ivanu Turnovcovi, právnímu zástupci Ikony 62letému Petru Veselému, bývalým společníkům Ikony 52letému Karlu Bystřickému a 58letému Miloši Fichtnerovi, že používali vědomě nadhodnocené drahé kameny jako zástavu za úvěru a tím chtěli poškodit několik bankovních domů.
Proti rozsudku se na místě odvolal státní zástupce, který požadoval pro muže tresty v rozmezí od sedmi do devíti a půl roku a náhradu škody od půl miliónu do 750 tisíc korun u každého z nich.
"Skutky uvedené v obžalobě nejsou trestným činem," řekla v odůvodnění rozsudku předsedkyně senátu. Podstatou celé kauzy byly podle ní znalecké posudky vypracované Turnovským, na jejichž základě přijímaly banky drahé kameny do zástavy za úvěry. Později se sice ukázalo, že některé kameny byly ohodnoceny na vyšší sumy, než jaká byla jejich skutečná hodnota, ale znalec podle soudu vycházel na počátku 90. let ze zahraničních tabulek, které byly dostupné.
Podnikatel prodal drahé kameny za čtvrt milardy korun
Že ceny na nich uvedené neodpovídaly skutečnosti, se ukázalo až po několika letech, kdy začala policie případy šetřit. "Cenu kamenů tedy nenadhodnotil vědomě. Navíc je potřeba přihlédnout i k tomu, jaké praktiky tehdy v bankách panovaly. Jeden den tam byl podán podnikatelský záměr, druhý den schválen úvěr a třetí den byly peníze na účtu. Banky neměly vůbec žádnou kontrolu," dodala soudkyně.
Drahé kameny Ikoně prodal za čtvrt miliardy korun známý podnikatel Petr Winter, který je nyní vězněn v Německu. Fichtner, Bystřický a Veselý pak podle obžaloby prodávali vědomě nadhodnocené kameny podnikatelům, kteří za ně získávali úvěry.
Banky na kameny poskytly půjčky přes 900 miliónů korun a podnikatelé je z velké části nesplatili. "Za peníze od bank teprve podnikatelé zaplatili Ikoně za drahé kameny a nikdy neměli v úmyslu splácet. Turnovcovy pseudoposudky posloužily dalším třem obžalovaným k oklamání bank, škodu neutrpěly pouze peněžní ústavy, ale Česká republika," řekl v závěrečné řeči státní zástupce.
Kvůli chybějícím kamenům nebyl zpracován posudek
Při hlavním líčení ale také zaznělo, že kameny banky nakonec zpeněžily a mnohdy za daleko vyšší sumy, než na jaké poskytly úvěry. "Kde je nějaká škoda, když například IPB za kameny oceněné na 101 miliónů korun získala 91 miliónů a poskytla na ně půjčku pouhých 50 miliónů korun?" podotkl na svou obhajobu Veselý.
Podle obhájců navíc předmětné kameny nebyly dnes už k dispozici a tudíž nemohl nikdo zpracovat posudek, jenž by prokázal, zda byly skutečně nadhodnoceny. "Neexistuje v tuto chvíli důkaz, protože nikdo neví, které kameny byly nadhodnoceny a které ne. Všechny už byly dávno prodány," zmínil obhájce Jaroslav Bobek. Ten navíc označil obžalobu za novou Kubiceho zprávu a nastínil, že celá kauza se začala odvíjet v roce 1996 před senátními volbami a mohla mít politické pozadí. "Politikům se hodilo, aby ukázali jak bojují proti hospodářské kriminalitě, kvůli níž se banky dostaly do velkých problémů," konstatoval advokát.