"Porušil jste základní pravidlo lidství. Nezabiješ! Vy jste zabil. Nebyl přitom zmařen jen život vaší manželky, ale také matky tří dětí a dcery. Není nic horšího pro rodiče, než pohřbívat své dítě," řekl při odůvodnění rozsudku Toncarovi předseda senátu Jiří Bernát.

Pokud by se tělo nenašlo, stal by se dědicem

Podle státní zástupkyně Daniely Přibylové Toncar zavraždil svoji ženu, která se s ním chtěla rozvést, plánovaně, "zvlášť surovým způsobem" v "úmyslu získat majetkový prospěch". Z výpovědi znalců z oboru soudního lékařství vyplynulo, že žena zemřela hned při druhém až třetím úderu a vražda tudíž nebyla řečeno v soudní terminologii provedena zvlášť surovým způsobem. Soud tedy tuto přitěžující okolnost odmítl.

K vyměření výše trestu za patnáctiletou maximální hranicí, určenou zákonodárci za takzvanou prostou vraždu, soud sáhl proto, že motiv vraždy byl zištný. Pokud by se tělo zavražděné ženy nenašlo, nemusel být vrahem, ale dědicem.

Vodil policii za nos

Ve své výpovědi Toncar v podstatě potvrdil verzi žalobkyně o průběhu incidentu. Při hádce muž statné postavy svoji drobnou ženu napadl tak, že upadla na zem. Pak se k ní sklonil a bil ji pěstí do hlavy a mlátil ji také kamenem či cihlou. Žena zemřela na zhmoždění mozku. Pak ženě oblepil hlavu páskou a zabalil její tělo do igelitu. Nejprve je schoval v hospodářské části domu, poté tělo na statku zakopal.

Po činu pak odjel do českobudějovického obchodního domu, kde tvrdil, že manželka zmizela, když šla vybírat peníze z bankomatu. Policisté po ženě vyhlásili pátrání, pak ale začali podezírat z vraždy Toncara. Muž se k vraždě přiznal, policistům ale tvrdil, že tělo vhodil do Římovské přehrady. Tam posléze potápěči náhodně nalezli tělo jiného zavražděného muže. Mrtvolu matky tří dětí objevili policisté až 7. srpna na dvoře mlýna.

Chtěl zmást policejní psy

Přesun mrtvoly čtrnáct dní po vraždě vysvětlil před soudem tím, že se snažil pro manželku najít důstojnější místo k odpočinku. Před tím ji umístil pod hromadu stavební suti a místo poléval dezinfekcí a posypával pepřem, aby zmátl policejní psy. Manipulaci s tělem soud přijal jako důkaz snahy o zakrytí hrůzného činu. "Toto počínání bylo velice hanebné a dokumentuje absolutní neúctu k lidskému životu. Tak se zacházelo s lidmi v koncentračních lágrech," konstatoval Bernát.

Dění v soudní síni sledoval otec zavražděné, její sestra a syn z prvního manželství. "Rozsudek je spravedlivý. Ale i kdyby ho zavřeli na 25 let, dceru nám to nevrátí," řekl novinářům po vynesení verdiktu soudu otec oběti Jaroslav Pšenička. Podobně se vyjádřil i její čtyřiadvacetiletý syn Jaroslav Šindelář. "Výjimečný trest je určitě na místě," uvedl v rozhovoru s Právem.