Hlavní obsah
Experimentální léky na COVID - 19 Foto: Profimedia.cz

Přehled léků, které by mohly fungovat v boji s Covid-19

Pandemii koronavirové nákazy již nelze zcela zastavit, odborníci se ji snaží alespoň zpomalit, aby zdravotníci dokázali zvládnout nápor nemocných a vědci získali čas k nalezení účinné léčby, případně očkování. Po celém světě nyní probíhá několik stovek klinických studií, které se snaží nalézt účinný lék i mezi léky schválenými pro léčbu jiných infekčních onemocnění. Státní zdravotní ústav pro kontrolu léčiv monitoruje ty nejperspektivnější z nich.

Experimentální léky na COVID - 19 Foto: Profimedia.cz
Přehled léků, které by mohly fungovat v boji s Covid-19

Při hledání účinného léku na nemoc COVID-19 musí vědci velmi pečlivě zvažovat, zda přínosy léčby převažují nad jejími riziky. Proto žádnou klinickou studii nelze urychlit.

Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu pro kontrolu léčiv v současné době probíhá klinické hodnocení u více než 545 přípravků, nicméně jen několik z nich se jeví, že by mohly i bez větších vedlejších účinků fungovat.

Podívejte se s námi na ty nejperspektivnější látky, do kterých světoví odborníci dávají nejvíce nadějí.

ANTIMALARIKA

Chlorochin (CQ) a hydroxychlorochin (HCQ) jsou dvě různé léčivé látky, které bývají často nesprávně zaměňovány. Ačkoliv se jedná o příbuzné látky, nejsou identické a mohou se lišit jak účinností, tak zejména spektrem nežádoucích účinků. Obě byly původně určeny k léčbě malárie, nicméně používají se také v oblasti revmatologie k léčbě revmatoidní artritidy nebo k léčbě systémového lupusu.

Chlorochin (CQ)

První výsledky získané v Číně ukázaly schopnost CQ snížit závažnost zápalu plic, zkrátit trvání příznaků nemoci COVID-19 a dobu přítomnosti viru v organismu s přijatelnou bezpečností.

Nicméně v České republice chlorochin pro svou vyšší míru nežádoucích účinků nebyl doposud součástí žádného registrovaného léčivého přípravku. Proto Státní ústav pro kontrolu léčiv namísto této látky preferuje užití druhé látky, a to hydroxychlorochinu.

Hydroxychlorochin (HCQ)

Jedná se o účinnou látku, která má nižší toxicitu a je využívána v lécích registrovaných i v České republice. Nicméně i tak může mít spoustu nežádoucích účinků a je zde i riziko předávkování. Mezi vedlejší účinky této látky patří srdeční komplikace, riziko hypoglykémie (nízké hladiny cukru v krvi), při nichž může dojít až ke ztrátě vědomí u lidí léčících se na cukrovku a při předávkování i retinopatie (poškození oční sítnice, a tedy i zraku).

V souvislosti s nemocí COVID-19 proběhla již první menší studie na 36 hospitalizovaných nemocných, která ukázala, že daná léčba by mohla v určité míře skutečně zafungovat. Lékaři tuto látku podali 26 nemocným a u 6 z nich souběžně s další účinnou látkou azithromycinem (antibiotikem). Z jejich zjištění vyplynulo, že došlo k významnému snížení až vymizení virové nálože, a to zejména v kombinaci s azithromycinem. Nicméně samotní odborníci před užitím HCQ a azithromycinu varují, obě látky totiž prodlužují u srdečního rytmu QT interval, což může způsobit fatální (smrtelné) arytmie.

K definitivnímu potvrzení účinků těchto látek a případně i jejich dávkování, jsou tak zapotřebí ještě další klinické studie.

Odborníci proto všechny varují, aby si dané léky sami neordinovali, a už vůbec ne z preventivních důvodů.

Azithromycin - antibiotikum používané k léčbě infekčních onemocnění způsobených bakteriemi, nicméně některé studie ukazují jeho možný antivirový účinek v dýchacích cestách. V případě SARS-CoV-2 ale zatím nebyl prokázán.

ANTIVIROTIKA

Remdesivir

Jedná se o antivirotikum, které bylo původně vyvinuto k léčbě onemocnění způsobených viry Ebola a Marburg. V USA a v některých zemích EU včetně České republiky nyní probíhá klinické hodnocení na ověření účinnosti remdesiviru k léčbě nemoci COVID-19.

V České republice byl prozatím tento lék nasazen u jednoho pacienta ve velmi vážném stavu. Ačkoliv se jeho stav zlepšil, lékaři prozatím nedokážou říci, zda se tak stalo právě díky nasazení tohoto léku.

Lopinavir/ritonavir

Jedná se o kombinaci 2 léčivých látek s protivirovým působením, která je v EU registrována v kombinaci s dalšími antiretrovirovými přípravky k léčbě infekcí vyvolaných HIV.

Podle odborníků se jedná v souvislosti s léčbou HIV o bezpečné látky. Nicméně u první provedené studie na 199 hospitalizovaných s COVID-19, kdy byly látky podány 99 z nich, nebyly prokázány žádné benefity oproti nemocným, kteří látku nedostali.

Proto i zde probíhají další klinické studie.

Ribavirin

Jedná se o antivirotikum, které je v ČR registrováno a indikováno v kombinaci s dalšími léčivými přípravky k léčbě chronické hepatitidy C (žloutenky typu C).

K léčbě nemoci COVID-19 se nezkouší samostatně, ale vždy v kombinaci s jinými léčivy. Například dle korejských pokynů k léčbě nemoci COVID-19  se nedoporučuje použití ribavirinu a interferonu jako léku první volby kvůli riziku nežádoucích vedlejších účinků. Použití těchto léků se však může zvážit, pokud je léčba jinými antivirotiky neúčinná.

Nicméně i účinnost této látky musí být potvrzena ještě v dalších klinických studiích.

Favipiravir

Léčivý přípravek s touto účinnou látkou je registrován v Japonsku k léčbě chřipky. V ČR ani EU registrován není. Nicméně v současné době na tuto látku v souvislosti COVID 19 probíhá několik klinických studií i v Číně. U jedné z nich byla látka podána 120 pacientům a podle lékařů jim pomohla k rychlejšímu uzdravení.

Z dalších zjištění vyplývá, že látka spíše účinkuje v počáteční fázi onemocnění.

Ministerstvo zdravotnictví ČR společně se SÚKL  nyní vyjednávají s Japonskem o zajištění dodávek tohoto léčiva.

Umifenovir

Jedná se o antivirotikum používané k léčbě chřipky v Rusku a v Číně. Zatímco jedna studie prokázala, že tato účinná látka je méně účinná než favipiravir, jiná naopak ukázala, že umifenovir zvyšuje účinnost kombinace dalších antivirotik lopinaviru/ritonaviru.

I zde jsou tedy ještě nutné další klinické studie.

Atazanavir

Jedná se o antivirotikum, které je v EU podáváno při léčbě dospělých s HIV, a to v kombinaci s jinými antiretrovirovými léky. Jako možný kandidát k léčbě nemoci COVID-19 byl vybrán na základě molekulárního modelování.

Ve Švýcarsku je uváděn jako lék druhé volby pro léčbu těžké formy nemoci, a to v kombinaci s ritonavirem.

Darunavir

Opět se jedná o účinnou látku, jež je v EU registrována v kombinaci s dalšími antiretrovirovými léčivými přípravky k léčbě HIV pozitivních.

Neoficiální a nepodložené zprávy uvádějí možný účinek v léčbě COVID - 19 v kombinaci s dalšími antivirotiky. Zatím ale neexistují žádné důkazy, zda tomu tak skutečně je.

Cobicistat

Jedná se opět o antivirotikum, které je v EU využíváno k léčbě HIV pozitivních. Nicméně zde neexistuje prozatím žádný důkaz, že by tento lék fungoval i v léčbě COVID -19.

Baloxavir

Jedná se o antivirotikum, které je registrováno v USA k léčbě chřipky. V roce 2019 byla předložena žádost ke schválení tohoto léku Evropské komisi.  V současné době s tímto antivirotikem probíhá klinické hodnocení v souvislosti s léčbou COVID-19  v kombinaci dalšími antivirotiky.

Kortikosteroidy

WHO v současné době nedoporučuje rutinní používání kortikosteroidů u pacientů infikovaných virem SARS-CoV-2. Dostupné údaje naznačují, že kortikosteroidy nejenže nemají pro nemocné přínos, mohou jim podle čínských odborníků naopak dokonce ještě více škodit.

Biologické či biotechnologické léčivé přípravky

Tocilizumab

V EU je léčivý přípravek s touto látkou registrován jako biologická léčba revmatoidní artritidy a pak také jako podpůrná léčba u pacientů se život ohrožujícím syndromem z uvolnění cytokinů (CRS).

Existují případové studie z různých oblastí celého světa popisující použití tocilizumabu u pacientů s nemocí COVID-19. Předběžné údaje z čínského klinického hodnocení uvádějí 20 pacientů se závažnou nebo kritickou formou infekce, jimž po podání této látky v kombinaci s dalšími antivirotiky a úlevové terapie do několika dnů ustoupily vysoké horečky a zároveň se u nich snížila potřeba kyslíkové terapie.

V Číně je tak tato účinná látka používaná u těžkých poškození plic koronavirem a při vysokých hladinách IL-6 (interleukinu 6), tedy látky informující o aktivaci imunitního systému.

Intereferony

Interferony stimulují protivirovou odpověď vrozeného imunitního systému. V kombinaci s antivirotiky byly již tyto látky využívány k léčbě infekce MERS. Proto je v Číně využívají i k léčbě COVID-19. Nicméně účinky této léčby byly zatím prokázány jen laboratorně.

Konvalescentní plazma

Jedná se o plazmu pacientů, kteří prodělali onemocnění COVID-19 a jejichž plazma obsahuje dostatečné množství protilátek proti SARS-CoV-2. Podobný přístup se zkoušel kdysi i u Eboly.

V Číně byla tato konvalescentní plazma podána 245 nemocným s COVID-19 a u 91 z nich došlo ke zlepšení stavu.

Možné zajištění této léčby pro potřeby pacientů v ČR se nyní diskutuje na úrovni odborných společností, Ministerstva zdravotnictví ČR a SÚKL. Jeho dostupnost však bude limitována množstvím potenciálních dárců plazmy.

Vakcíny proti SARS-CoV-2

V současné době se v klinickém hodnocení nacházejí 2 vakcíny. V Číně probíhá klinické hodnocení fáze 1, v USA klinické hodnocení fáze 2. Obě vakcíny se tudíž již testují na lidech.

V první fázi bývá vakcína podána dvaceti ze sta dobrovolníků, u kterých se sledují zejména dopady vakcíny na organismus. Po první fázi klinického vývoje následuje druhá fáze, která má potvrdit záměry celého vývoje. V jejím průběhu se provádějí testy na bezpečnost a snášenlivost. Zjišťuje se, jaké je ideální množství použitých antigenů a vyhodnocují se nejvhodnější očkovací schémata.

Až teprve třetí fáze je zaměřena na zjišťování účinnosti vakcíny. I během ní se ale vedle účinnosti podrobně vyhodnocuje bezpečnost podání a místní i celková snášenlivost očkovací látky. Do třetí fáze se pak zapojuje 800 - 6000 dobrovolníků.

Dalších 48 vakcín je teprve v preklinickém testování.

Léčba kmenovými buňkami

V současné době není k dispozici dostatek dat, která by prokazovala bezpečnost a účinnost léčby onemocnění COVID-19 založené na kmenových buňkách. Studie s tímto druhem léčby teprve probíhají a to zejména v Číně.

Podle Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk v současnosti neexistuje žádný schválený postup využívající kmenové buňky v léčbě koronavirovou infekcí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků