Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Univerzita Karlova/Vláďa Šigut

Patolog: Bez covidu by rizikoví pacienti nemuseli zemřít

Tomáš Vojtíšek, přednosta Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), upozornil na množící se případy lidí, které covid-19 zabije nečekaně. Jejich stav se zhorší tak náhle, že si ani nestihnou přivolat pomoc. Celá čtvrtina lidí, které v poslední týdny pitval, byla covid pozitivní.

Ilustrační foto Foto: Univerzita Karlova/Vláďa Šigut
Patolog: Bez covidu by rizikoví pacienti nemuseli zemřít

Můžete prosím vysvětlit, co je úmrtí s covidem a úmrtí na covid? Jaký výraz se kdy užívá?

Je logické, že kdokoli zemře z jakéhokoli důvodu, může být náhodou bezpříznakově nakažen koronavirem a ani o tom nemusí vědět. Tuto situaci by bylo možné nazvat úmrtí s covidem. Virová pneumonie (zánět či zápal – pozn. red.) plic s prokázaným koronavirem je typické úmrtí na covid.

O koronaviru se navíc ví, že může způsobovat poruchy srážení krve, u pozitivního zemřelého typicky na plicní trombembolie (hluboká žilní trombóza nebo plicní embolie – pozn. red.) je úmrtí na covid vysoce pravděpodobné.

Tomáš Vojtíšek

Mají zemřelí na covid nějaká další onemocnění, kvůli nimž by stejně v blízké době zemřeli?

V našich případech měla většina zemřelých některá z doprovodných rizikových onemocnění, například cukrovku, vysoký krevní tlak, nadváhu či obezitu. Ale až na výjimky nebyl jejich stav natolik závažný, aby bez nákazy koronavirem nemohli žít ještě řadu let.

Jaké případy úmrtí končí na pitevně soudního lékaře? A proč není třeba pitvat pa­cienty, kteří zemřou po hospitalizaci a byli covid pozitivní?

V České republice doposud docházelo k úmrtí na covid-19 převážně u hospitalizovaných pacientů, kteří zemřeli v těžkém stavu po intenzivní léčbě. Díky mnoha provedeným medicínským vyšetřením v těchto případech pitva nebývá předepsaná, neboť příčina smrti je známá, prováděla by se eventuálně na patologii. Na soudním lékařství se naopak pitvají náhle zemřelí, u kterých žádná vyšetření před smrtí nebylo možné provést, a není tedy dopředu jisté, na co zemřeli.

Jak při pitvě zjistíte, že zemřelý byl covid pozitivní? Provádíte standardní odběr z nosohltanu a PCR test? Nebo tělo vykazuje konkrétní známky nákazy covidem-19?

Diagnostiku koronaviru po smrti provádíme standardním PCR testem v Mikrobiologickém ústavu FN u sv. Anny v Brně. Je možné využít stěr z nosohltanu podobně jako u živých osob, popřípadě stěr z průdušnice až v průběhu vlastní pitvy. Odběry provádíme v případě podezření, to jest buď z anamnézy, je-li k dispozici údaj o karanténě nebo respiračních obtížích před smrtí, nebo z pitevního nálezu, například zánětlivých změn na plicích.

Říká se, že u zemřelých osob je nižší předpoklad infekčnosti než u živých pacientů, přesto se chráníte. Stalo se, že by se patolog nakazil virem SARS-CoV-2 během pitvy?

Takový případ nám není znám. Nicméně pitvy se v Ústavu soudního lékařství provádějí za přísného používání ochranných pomůcek stejně jako na intenzivních lůžkách v nemocnici. Vzhledem k nutné opatrnosti a pečlivosti trvá vlastní pitva zhruba dvě hodiny, zpracování a vyhodnocení celého případu je záležitostí mnoha hodin včetně pečlivého vyhodnocení laboratorních a mikroskopických vyšetření.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků