Hlavní obsah

Oxfordská vakcína čelí problémům, bude se znovu globálně testovat

Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Londýn

Vakcína proti koronaviru vyvinutá oxfordským Jennerovým institutem čelí kritice. Odborníci zpochybňují předběžná data devadesátiprocentní účinnosti. Akcie firmy AstraZeneca, která ji má vyrábět, proto ve čtvrtek oslabily. Firma proto chce provést další globální klinické testy, při nichž by se podávala nižší první dávka, která se ukázala jako nejúčinnější.

Foto: Alastair Grant, ČTK/AP

Sídlo společnosti AstraZeneca

Článek

Oxfordský profesor medicíny John Bell, který pracuje jako vládní vědecký poradce, odmítl zpochybňování výsledků třetí fáze klinických testů. Dodal, že ověřená data by měla být zveřejněna na konci týdne v lékařském časopisu Lancet.

Podle posledních výsledků má vakcína AZD1222 jen sedmdesátiprocentní účinnost, avizované devadesátiprocentní účinnosti bylo dosaženo jen v případě, kdy byla první dávka poloviční proti doporučené a druhá pak vyšší, uvedla firma.

Naopak vyšší dávka měla jen 62procentní účinnost, z čehož pak vzešla průměrná sedmdesátiprocentní úspěšnost. „To zprvu nedává smysl a musíme si počkat na více údajů, než to budeme moci lépe posoudit,“ komentoval to Gerd Fätkenheuer z Univerzitní nemocnice v Kolíně nad Rýnem.

Účinnost vakcíny AstraZeneca může být vyšší. Záleží na schématu, míní vakcinolog

Domácí

I vědci v Oxfordu byli těmito výsledky překvapeni. Profesorka Sarah Gilbertová, která vede výzkum, naznačila možný důvod: „Mohlo by to být tak, že malá dávka, po níž následuje velká, je lepší pro nastartování imunitního systému.“

Nechuť k oxfordské vakcíně

„Jsme přesvědčeni, že tento výrobek nebude nikdy schválen v USA,“ uvedl analytik společnosti SVB Leerink Geoffrey Porges v radě investorům. Podle něj je přesvědčení o devadesátiprocentní účinnosti postaveno na pilotních testech, které neodpovídaly požadavkům amerického Úřadu pro potraviny a léky, protože nezahrnovaly etnické menšiny, vážné případy nebo už dříve nakažené a starší lidi.

Šťastná chyba v dávkování zvedla účinnost vakcíny AstraZeneca na 90 procent

Koronavirus

Skupina lidí, která dostala omylem první dávku nižší a prokázala se u ní devadesátiprocentní účinnost, je i podle dalších expertů příliš malá, tvořilo ji jen 300 lidí v Británii. Navíc v ní nebyl nikdo nad 55 let, což vede k domněnce, že vyšší účinnost v této skupině souvisí s nižším průměrným věkem jejích členů.

K výsledkům má výhrady i profesor medicíny z Východoanglické univerzity Paul Hunter. „Většinou když dostanete neuvěřitelně dobré výsledky v jedné podskupině, musíte být neuvěřitelně opatrný, zda jim věřit,“ řekl listu The Guardian.

AstraZeneca proto plánuje provést další globální testy s poloviční první dávkou. Původně chtěla jen rozšířit testy v USA o skupinu s první dávkou poloviční, nakonec se však kvůli kritice rozhodla pro globální testy. Další kolo testů by však nemělo mít žádný vliv na schvalování vakcíny ve Velké Británii a v Evropě. Pro udělení licence totiž stačí nejméně šedesátiprocentní účinnost.

Je levná a nenáročná na skladování, vychvaluje AstraZeneca svou vakcínu. Účinnost má 70 procent

Koronavirus

Vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a Moderna přitom mají přibližně pětadevadesátiprocentní účinnost, jejich cena je však také několikrát vyšší. Cena za dávku očkovací látky od AstraZeneky by měla činit tři dolary (zhruba 66 Kč). AstraZeneca plánuje s partnery vyrobit v příštím roce tři miliardy dávek. Nízká cena a možnost skladovat ji v ledničce ji předurčují pro méně rozvinuté země. Vakcína od BioNTechu se musí skladovat při teplotě minus 70 stupňů.

Pfizer vydělá na vakcíně miliardy, má ji sedmkrát dražší než AstraZeneca

Koronavirus

Reklama

Výběr článků

Načítám