Němce deptá covid víc než loni na jaře

„Chování lidí se drasticky změnilo,“ řekla podle televize ZDF Dorota Reisová, vedoucí výzkumu.

Zatímco účastníci studie loni uváděli, že si myslí, že lidé mají k sobě blíž, nyní hodnotí své chování jako „spíše sobecké s tím, že lidé o sebe ztrácejí zájem“, upozornila Reisová.

Dodala, že spokojenost lidí se životem se výrazně snížila. Naopak častěji bojují s úzkostí, stresem a depresí. Loni na jaře se podle Reisové tato situace poměrně rychle zlepšila po uvolnění karanténních opatření. „Jestli tomu tak bude i tentokrát, zatím nevíme,“ řekla.

Studie, která pravidelně zkoumá chování celkem 1500 mužů a žen, se zaměřuje na to, jak lidé vnímají pandemii koronaviru a co během ní zažívají, jak se mění jejich každodenní život i jejich vztahy s ostatními lidmi.

V příštích několika měsících budou vědci také zkoumat, zda má pandemie různé dopady na různé skupiny lidí, stejně tak to, jak se jejich nálada a charakter vyvíjejí v dlouhodobém horizontu.

Odhaduje se, že pandemie covidu-19 v uplynulém roce vzala Němcům 305 641 let života. K tomuto závěru dospěli odborníci z Institutu Roberta Kocha (RKI) ve studii publikované v časopise Ärzteblatt.

Vědci vzali v úvahu jak roky, které vzala lidem smrt, tak omezení během nemoci u přeživších.

„V průměru každý člověk, který zemřel, ztratil 9,6 roku života,“ napsali autoři studie. Muži přišli v průměru o 11 let, ženy zhruba o osm. Při tomto výpočtu vzali v úvahu průměrný věk dožití. Celkově covid-19 víc zkrátil život na západě a jihu Německa než na severu a severovýchodě.

Vědci analyzovali přibližně 1,7 milionu případů covidu hlášených RKI a také údaje o závažnosti průběhu a délce onemocnění. Do statistik přitom zahrnuli pouze úmrtí, u nichž byl covid-19 určen jako jejich příčina. Loni jich Německo zaznamenalo 31 640.