Hlavní obsah

Dušek: Brzdíme, bude to ale trvat týdny

Jan Menšík, Právo, Jan Menšík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Koronavirová čísla začínají klesat. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška šíření nákazy zpomaluje, očekává ale, že počty hospitalizovaných ještě zhruba týden porostou.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek

Článek

Minulý týden jste říkal, že čísla z tohoto týdne ukážou, jak se situace bude vyvíjet v následujících týdnech. Co tedy čísla ukazují?

Je to svým způsobem takové déjà vu, protože ta epidemie se opravdu chová podle určitých pravidel, a teď už si myslím, že je opravdu vidíme. Jsem si poměrně jistý v tom, že stávající čísla ukazují začátek brzdění epidemie. V tuto chvíli vidíme, že v mezitýdenním srovnání nám klesá počet nových záchytů a klesá nám i procento pozitivních testů z celkového počtu provedených, což je velmi podstatné. To jsou jasné signály, které ukazují, že opatření po 26. prosinci zabrala. To brzdění ale bohužel nebývá prudké a bude nějakou dobu trvat.

Jak dlouho předpokládáte, že budeme brzdit, než se dostaneme na přijatelná čísla, která by nás mohla posunout zpět, blíž k normálnímu životu?

Vždy trvá zhruba čtrnáct dní, než si ta čísla opravdu sednou více dolů. Potom je samozřejmě otázkou, jak budou ta opatření prodloužitelná a jak je budou lidé dodržovat. Jsme tedy určitě v týdnech, určitě ne ve dnech, a to i vzhledem k velké virové náloži, která v populaci stále je.

Na světě zemřelo už přes dva miliony nakažených

Zahraniční

Čísla ale také zároveň ukazují, že jsme v tomto týdnu, doufejme, na vrcholu nemocniční zátěže. Počty hospitalizací stag­nují. Stále nám ale malinko narůstají počty pacientů vyžadujících intenzivní péči, což je vlastně ten nejtvrdší ukazatel dopadu epidemie. Jsem si jistý, že toto ještě několik dnů bude růst, protože nemocnice mají vždy nějaké zpoždění. Pokud vše půjde, jak má, od příštího týdne bychom měli začít vidět i klesání zátěže nemocnic.

K nemocnicím – dostáváme se na takovou situaci, jaká byla na přelomu října a listopadu, kdy opravdu hrozil kolaps nemocnic? Jsme na tom nyní hůř, stejně, či lépe?

Těžká otázka. Jsme blízko vrcholových čísel října a listopadu napříč celou republikou. Tehdy jsme měli tuším celkový vrchol počtu všech hospitalizovaných v jednu chvíli 8200. Teď jsme se dostali na nějakých 7500 ve vrcholu. To znamená, že jsme pod ním. Pokud jde o intenzivní péči, jsme listopadovým hodnotám velmi blízko. To bylo nějakých 1200 až 1300, teď máme na JIP asi 1130 pacientů, takže jsme těsně pod listopadovým maximem. Proto jsem řekl, že zažíváme určité déjà vu, protože se to jakoby opakuje.

Blatný: Situace se zlepšuje, rozvolňování ale ještě nepřijde

Koronavirus

Teď mluvíte o celorepublikových datech. Co ale jednotlivé kraje? Situace v nich se výrazně liší. Došlo v některých regionech k přehlcení kapacit nemocnic? Třeba nemocnice v Chebu musela překládat pacienty jinam, protože už nezvládala.

V každém regionu je situace jiná a některé regiony jsou vysoce nad tou náloží a zátěží z října a listopadu. Velkou roli hraje to, jak velký mají lůžkový fond. Například velké množství hospitalizací má Praha, která je na tom číselně hůř než v říjnu a listopadu. Ale ten lůžkový fond je tak robustní, že tady kapacita stále určitě je. Chce se mi říct, že jsme zabrzdili v pravý čas.

Velmi kritickou situaci vidíme v Karlovarském kraji. Významně roste i Královéhradecký a dlouhodobě Moravskoslezský kraj. Kdybych měl vybrat nejvíce zatížený region, tak řeknu severní Moravu, kde ta čísla jsou nad úrovní října a listopadu a limitu kapacit tam v podstatě už dosahují ani ne tak kvůli lůžkům, ale kvůli personálu.

A k tomu Chebu. Překládat pacienty jinam musí určitě i jiné nemocnice. Určitě překlady mezi nemocnicemi probíhaly i na podzim, je to forma vzájemné pomoci, která v regionech normálně probíhá. Z dat, která mám, bych řekl, že toto jsou zatím řešitelné případy. V jednotlivých regionech je teď situace opravdu velmi rozdílná a musí si mezi sebou vzájemně pomáhat.

Zmínil jste nedostatek zdravotníků. To je celorepublikový problém, kdy poměrně vysoké počty nakažených zdravotníků velmi výrazně ohrožují fungování zdravotního systému. Jak to vypadá nyní?

Ani bych teď prvoplánově nemluvil o počtech nakažených zdravotníků, ale obecně o počtech zdravotníků. Nic vám nenahradí zkušeného profesionála na jednotce intenzivní péče, kde potřebujete umělou podporu dýchání (UPV). Já nejsem intenzista a nechci mluvit za ně, ale všichni unisono říkají, že vyškolená a kvalifikovaná sestra a lékař pro jednotku intenzivní péče s UPV jsou nenahraditelní. A těchto lidí není nekonečné množství. Momentálně v tom hraje roli navíc i ta nákaza, která je v tomto období relativně vysoká.

Prymula: Restaurace patří z hlediska šíření nákazy k nejrizikovějším

Domácí

V současnosti je výrazně omezená běžná nemocniční péče. Kdy, na jakých číslech, by se mohla začít znovu obnovovat, tak aby nedošlo u někoho ke zhoršení zdravotního stavu v důsledku omezení zákroků?

Nejsem člověk, který řídí péči. Jsem jenom analytik dat, takže nechci říkat žádná ultimáta. Situace bude samozřejmě region od regionu jiná, protože každý region má jinak velkou lůžkovou kapacitu. Určitě musíme stáhnout zátěž nemocnic minimálně o 40 až 50 procent a pak podle okolností zřizovatelé, hejtmani, krajští koordinátoři, samosprávy a šéfové nemocnic uvidí, že se jim ty ruce rozvazují, a národní koordinátor intenzivní péče určitě nebude bránit obnovování péče. A to bude ten nejkrásnější signál. Pokud bychom to zvládli a stalo by se tak na konci ledna nebo v únoru, považoval bych to za velký úspěch.

Řadu lůžek v nemocnicích zabírají pacienti s lehkým či téměř žádným průběhem onemocnění covid-19. Kolik takových tzv. sociálních hospitalizací v současnosti je?

Dlouhodobé hospitalizace, které jsou tzv. sociální, nepředstavují nějaké zdrcující procento. Hospitalizací, které jsou relativně lehké, tedy že člověk doputoval do nemocnice s nějakým problémem, nemá kyslíkovou podporu a v nemocnici pobude velmi krátce, třeba pět až šest dní, tak těch je 37 procent.

Očkování: Jak je na tom ČR? Podíly hospitalizovaných a vývoj ve světě

Koronavirus

Lékaři říkají, že z velké části to jsou třeba hospitalizace velmi seniorních lidí, kteří mají nějaké potíže. Ti do nemocnice doputují, dostanou podpůrnou léčbu, zjistí se, že se jejich stav zlepšuje, a následně jsou propuštěni.

Za celý prosinec bylo nějakých 3400 mrtvých, jsme v polovině ledna a už nyní máme zhruba 1700 zesnulých. Dá se očekávat, že leden bude ještě horší?

Myslím si, že to dopadne podobně. Budou to podobná čísla. Teď průměrně za den evidujeme kolem 150 zemřelých. Jde však o hrubá čísla lidí, kteří v dané chvíli byli pozitivní, příčiny úmrtí budeme muset teprve určit a ověřit.

Minulý týden v pátek jste na tiskové konferenci prezentoval mezitýdenní nárůsty nakažených seniorů, byl tam skok snad plus 40 procent. Jak to vypadá nyní? Daří se bránit seniory?

Domnívám se, že částečně musíme tento prudký skok trochu spojit s obdobím Vánoc a koncem roku, kdy se lidé v rámci rodin navštěvovali. To způsobilo ty prudké nárůsty, které tomu časově odpovídají. Minulý týden denně přibývaly tři tisíce nakažených seniorů, což jsou opravdu vysoká čísla.

Přednost při očkování dostanou i akademici VŠ či nepedagogové, sdělilo MŠMT

Domácí

I teď se čísla drží ve velmi nepěkné výši. Nemám z toho žádnou radost. Řekněme, že denně v pracovních dnech přibývá dva tisíce nakažených seniorů nad 65 let a necelý tisíc nad 75 let. Ale pomalu to klesá.

Většina těchto nakažených seniorů je z běžné populace. Objevovaly se ale i náznaky, že by se nákaza mohla opět začít šířit v seniorských domovech. Stalo se tak?

Pravda je, že teď po Novém roce se to trochu zvýšilo, ale nejde o žádné nárůsty. Určitě to nejsou úplně zanedbatelné počty, denně přibývá třeba sto pozitivních klientů a sto pozitivních zaměstnanců, ale není to eskalace.

Rozhodně to nejsou čísla, která by se podobala té vlně, která připomínala lavinovité šíření na podzim. Je tam mírný nárůst, který se týká zejména nakažených pracovníků. To je možná i důkaz, že zařízení testují pracovníky, a tudíž jsou zachytáváni. Velmi významně také poklesla úmrtnost v těchto zařízeních.

Říkal jste, že epidemie se chová podle nějakých pravidel, která už umíme sledovat. Lze očekávat, že přijde na jaře či na podzim další vlna?

Jestli mě něco tahle epidemie naučila, tak to, že budu mít do konce života vtištěný až do podvědomí respekt a pokoru k přírodě. Byl bych tedy nyní opatrný na pyšná prohlášení, že umíme předvídat, ale set parametrů, který sledujeme v podstatě od dubna, je do té míry robustní a reprezentativní, že bychom viděli, kdyby se epidemie začala znovu zvedat.

V pražské nemocnici očkovali i kolemjdoucí, aby nemuseli vyhazovat dávky

Domácí

Můžeme tedy očekávat další vlnu?

Ten virus je všude, nikdy nikam neodejde. A zatím nejsme nijak zvlášť proočkovaní, tudíž si buďme jistí, že pokud bychom teď nekontrolovaně udělali nějaké kroky, tak se to vrátí zase zpátky.

Nemám rád to slovo vlna, protože nejde o žádné mezidobí, kdy to nebezpečí zmizí a pak se zase objeví. Virus tu stále je a ve chvíli, kdy budeme mít hodně kontaktů, které budou tzv. efektivní pro přenos, tak si tu nemoc mezi sebou budeme znovu předávat. A to do doby, než budeme dostatečným způsobem proočkovaní.

Jinými slovy, dá se očekávat, že k určitému vzedmutí dojde na jaře, protože nejsme proočkovaní, a v menší míře pak také na podzim?

Doufejme, že do léta dosáhneme nějaké úrovně proočkovanosti a vydechneme si, protože letní období těmto nemocím moc nepřeje. Ale určitě se tak nestane v březnu či v dubnu. Musíme dosáhnout toho, abychom měli nějakou úroveň populační imunity, a k tomu nám může pomoci jedině to očkování. Nicméně ten virus z populace už nikdy nezmizí a bude tady navěky. Pokud nebudeme v tu chvíli proočkováni, tak se to samozřejmě do nějakých tří týdnů vrátí do dynamiky, kterou jsme tady měli třeba v první polovině října.

Reklama

Výběr článků

Načítám