Covid v nemocnicích: Očkovaným je průměrně 74 let, neočkovaným 55 let

Podle odborníků vakcína sice u převládající varianty koronaviru delta nezabrání pokaždé nakažení, ale chrání před vážným průběhem. Dokončené očkování má v ČR podle posledních dat 55,5 procenta populace.

„I současné očkování proti deltě chrání dobře proti vážnému průběhu a hospitalizacím. A to je to hlavní, o co jde. S tím bychom měli být spokojení,” řekl  imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Neočkovaní jsou podle něj zejména mladší lidé, které nákaza tak často neohrožuje na životě. „To, že nejsou očkovaní, je tak problém hlavně pro ně, už menší pro naše zdravotnictví,” dodal.

Z 11 243 osob, které byly pozitivně testovány od začátku měsíce do 28. září, nebylo očkováno 79,5 procenta. Téměř pětina lidí (18,3 procenta) se nakazila, přestože byla dva týdny po dokončeném očkování. U neočkovaných byl průměrný věk 27 let, u očkovaných 51 let. To odpovídá i proočkovanosti podle věkových skupin.

Z lidí ve věku 16 až 29 let má dokončené očkování 49,4 procenta, padesátníků přes 69 procent a starších než 65 let více než 80 procent. Mezi zářijovými nakaženými bylo 818 starších 65 let, očkováno nebylo 312 z nich. U 60 procent nově nakažených seniorů tak byla zjištěna pozitivita navzdory dokončenému očkování. Jejich průměrný věk byl 75 let.

Hospitalizováno bylo za září zatím 471 lidí, neočkovaných bylo 70,1 procenta z nich. Po dokončeném očkování se dostalo do nemocnic 127 lidí. Průměrný věk neočkovaných pacientů v nemocnicích je 55 let, u lidí s dokončeným očkováním pak 74 let. Na jednotkách intenzivní péče bylo za září 114 osob, z toho asi 72 procent neočkovaných. Bez vakcíny byli průměrně ve věku 61 let, očkovaní 73 let.

Počty zemřelých na covid-19 se často zpětně doplňují. Prozatím je za září evidováno 35 úmrtí, z nich 22 osob nebylo očkováno. Dokončené očkování mělo 12. Již dříve se odborníci vyjádřili v tom smyslu, že často jde o lidi s dalšími vážnými přidruženými nemocemi. Jejich průměrný věk byl 80 let.

Vakcíny proti covidu-19 byly vyvíjeny už od začátku pandemie, poprvé se virus objevil na konci roku 2019. Na začátku očkování před koncem loňského roku se počítalo s ochranou před vážným průběhem mezi 70 až 90 procenty podle druhu vakcíny. Výrobci ale v té době nemohli počítat s dalšími variantami mutujícího viru, jako je varianta delta. Přesto před těžkými stavy způsobenými covidem-19 výrazně chrání. Pro srovnání: účinnost vakcín proti chřipce je asi 50 až 60 procent.

Aby vakcíny chránily i před nákazou, nejen rozvojem těžkého průběhu nemoci, musely by být jiného typu, takzvaně slizniční. „Aby se zabránilo tomu, že virus si může i u očkovaných sednout na sliznice, tak by bylo potřeba mít takové vakcíny, které by vytvářely slizniční IgA protilátky,“ doplnil Hořejší. Hodně se na nich podle něj pracuje, ale zbývá spousta věcí k dořešení.