Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Unavená minulost versus naděje na změnu

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Unavená minulost versus naděje na změnu

Duel prezidentských kandidátů zorganizovala Česká televize korektně. Kandidáti poděkovali moderátorce Světlaně Witowské. Je sice pravda, že jeden ze stoupenců Miloše Zemana se neudržel a cosi vykřikl do závěrečného projevu Jiřího Drahoše, ale to byla v porovnání s cirkusem na Primě maličkost.

Taktika oponentů se vyjasnila záhy. Zeman připravil špílce pro Drahoše, Drahoš využil zkušeností, které má celá společnost se současnou hlavou státu. Zeman symbolizoval pokračování těchto manýr, Drahoš se nabízel jako člověk, který přinese změnu.

Na řečnické kiksy bylo vyrovnáno. Drahoš nedokázal stručně ozřejmit, proč se mu nelíbí Zemanův zvyk prohlašovat se za prezidenta dolních deseti miliónů. Že to považuje za frázi, musel dodat. Zeman pak náhle uprostřed debaty Drahošovi položil otázku: „Proč jste o tom mluvil?”, načež dostal pobavenou odpověď: „Protože jste se na to ptal.“

Prezidentovy špílce spočívaly, jak se ukázalo, na překrucování. Snaha označit Drahoše jako člověka, který údajně prohlásil, že důvěřuje Miroslavu Kalouskovi, a tudíž by ho dokonce mohl jmenovat ministrem, narazila na tvrdou reakci, že jde o nepravdu.

Skutečná Drahošova slova na dotaz Reflexu o tom, s kterými představiteli vlády se mu dobře jednalo, zněla, po zmínce o Pavlu Bělobrádkovi, takto: „Velmi korektní vztahy jsem míval s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, byť byl ministrem ve vládách, které akademii věd příliš nepřály. Na Kalouskovi jsem si vážil, že cokoli slíbil, spolehlivě dodržel.“

Drahoš byl útočnější než v předchozí debatě, ale stavěl výpady na faktech ze Zemanova prezidentského období a zachoval slušnost. Zeman však v jednu chvíli řekl: „Až pan Drahoš přestane povykovat, pak vám odpovím.“ Prezident byl totiž v defenzívě. Neměl co říct na dokola připomínané porušování vlastních slibů. Nemohl popřít vlastní slova veřejně pronesená ve funkci. Tak to aspoň zkusil.

Lze snadno zjistit, co řekl o důchodcích a tehdejších hospitalizačních poplatcích: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Odkaz zde. Proč se snažil divákům namluvit, že to bylo o ekonomicky aktivních občanech?

Zamotal se i do nabídky muslimským uprchlíkům z bývalé Jugoslávie, která zazněla za jeho vlády. Snažil se to svalit na tehdejšího ministra Jana Kavana. Nepravdivě také tvrdil, že Krym daroval Ukrajině Chruščov. Dobový dokument, že šlo o oficiální výnos prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, je zde.

Sečteno a podtrženo, voličům se představila unavená minulost, která stěží rozlišuje pravdu a lež, a nabídka změny ztělesněná mužem, který není na kamery a reflektory zvyklý, ale rychle se učí. A my rozhodneme.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků