Očima Saši Mitrofanova: Od Havla s Formanem k Babišovi

Země velikosti České republiky potřebuje výrazné osobnosti, aby ji ve světě znali. Takové osobnosti zde vždy byly. Namátkou: T. G. Masaryk, Karel Čapek, Tomáš Baťa, v novějších dobách Václav Havel, Miloš Forman, ale také, pro jiné publikum, Jaromír Jágr, Pavel Nedvěd či Tomáš Rosický.

V současné době drží prapor reprezentace českých dovedností dva výrazní politici. Miloš Zeman šíří jméno Česka naprosto neopakovatelně. V Kremlu je mu dlouhodobě vyráběna aureola nejlepšího přítele, čili ruského spojence v EU a NATO. Na Ukrajině, ze stejného důvodu, se těší značnému pohrdání. Západní svět, pokud si ho všimne, zvedá obočí nad prezidentem Česka, který umetá cestičku Rusku, navrhuje Putinovi likvidaci novinářů, pak na ně doma míří samopalem s becherovkou místo zásobníku, nebo nechá čekat světové státníky, než ho k nim doveze golfový vozík.

Přesto v těchto dnech předběhl úspěšného Zemana o čapí krok jiný vrcholný reprezentant České republiky, premiér Andrej Babiš. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) ještě nevyšetřoval podvod, do kterého by byl zapojen premiér nějaké členské země EU zde. Píše o nás v této souvislosti i vlivný britský list The Guardian zde.

Myslím, si, že splnění úkolu propagace České republiky, na rozdíl od splnění úkolu sestavit životaschopnou vládu, se Babišovi vydařilo. Nemluví se o jeho případu jen v zahraničí, ale i doma, například včera to bylo výživné zde.

Pro normálního člověka, který učí své děti, že lhát a podvádět se nemá, natož krást, navíc když to není kvůli tomu, že chcípáš hlady, je celá věc srozumitelná. Poslanci by měli odhlasovat vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, ať je šetří příslušné české instituce. Je zároveň na svědomí jiných politiků, zda si dokážou za svou stranu představit společnou vládu s premiérem, kterého kdykoli mohou odvést v klepetech. Nemusí, ale mohou. To by samo o sobě mělo stačit k rozhodování.

Jenže poslanci ANO stále neříkají, jak se zachovají. Uchylují se pod křídla svého šéfa, který má dát pokyn. Ten nespěchá, přičemž říká, že zprávu OLAFu číst ani nebude. No ano, kdo by dobrovolně strkal hlavu do oprátky. Zároveň v dopisech i jinde čtu názory lidí, kteří Babiše za každou cenu hájí. To je zajímavý úkaz, vždyť jim, na rozdíl od jejich vyvolence, nehrozí vůbec nic.

Faltýnek říká, že tito lidé mají rádi Babiše, protože zavede pořádek. Jenže případ Čapí hnízdo nevyhnutelně vede k myšlence, že jde o pořádek na základě teze Kdo nekrade, okrádá rodinu.