Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Arménský thriller v přímém přenosu

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Arménský thriller v přímém přenosu

„Dnes není důležité to, co se děje v parlamentu, ale to, co probíhá v ulicích.“ Tato věta lídra arménské opozice Nikola Pašinjana, kterou pronesl na dnešní tiskové konferenci, shrnuje hlavní důvody, proč jsou události v této zemi důležité i pro nás. Bez znalosti kontextu přitom tento výrok zdánlivě nahrává lidem v Česku, kteří se vyznačují strachem z fenoménu, jemuž říkají majdan. Nemíní tím název kyjevského náměstí, ale změnu mocenských poměrů, která je doprovázena násilím.

V Arménii ve chvíli, kdy píšu tento text, jsou v ulicích desítky tisíc lidí zde. Zablokovali silnice, nejezdí vlaky ani metro, letištní personál rovněž stávkuje, ač slíbil, že odpoledne přestane, lidé stojí před vchody státních úřadů, studenti a lékaři se připojili k masovým protestům zde.

Pašinjan k této stávce a blokádě vyzval včera poté, co ho poslanci dosud vládnoucí Republikánské strany odmítli zvolit dočasným premiérem na dobu do mimořádných parlamentních voleb. Masové protesty, v jejichž čele Pašinjan stojí, trvají už několik týdnů. Zatím vedly k demisi premiéra Serže Sargsjana, který si vysloužil nenávist drtivé většiny obyvatelstva snahou za každou cenu, i pomocí lživých slibů, udržet se u moci po desetiletém prezidentství. Vyčítali mu osobní obohacování na úkor země, jejíž životní úroveň klesá a většina obyvatel nemá vyhlídky na lepší život.

Včerejší parlamentní neschválení jediného kandidáta na premiéra, Pašinjana, bylo z hlediska ústavy prvním krokem, který se má zopakovat po týdnu. Pokud ani podruhé zvolen nebude, dojde k rozpuštění parlamentu. Pašinjan ale otevřeně zapojil do ovlivnění této procedury většinu obyvatelstva země, která ho podporuje v ulicích. Je to velká síla, jak ukazuje dnešní hladký chod stávky a blokád a jejich doslova všelidový charakter.

Lídr protestního hnutí celou dobu důsledně zdůrazňuje, že jeho vzorem je čs. sametová revoluce 1989, nesmí proto dojít k žádnému projevu násilí ze strany demonstrantů. Dosud se to dodržuje. Arméni razantně odmítají srovnávání s ukrajinským Majdanem. Pro úplnost je třeba připomenout, že ke krvavým srážkám v centru Kyjeva došlo až poté, co tehdejší prezident Janukovyč použil násilí proti klidným demonstrantům.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

Arménské události jsou tak napínavé proto, že ukazují v praxi, kdy může dojít k nenásilnému prolomení pravidel parlamentního systému jednoduše proto, že si to vynutí vůle drtivé většiny obyvatelstva. Arménský příklad je však unikátní. Tento národ je mimořádně soudržný a úzkostlivě se vyhýbá, po krutých historických zkušenostech s genocidou, ztrátě byť jediného člena národní komunity. Ale pro zájemce o politiku z jiných zemí jde o thriller v přímém přenosu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků