Hlavní obsah
Patrik Nacher

KOMENTÁŘ: Selský rozum a prodej finančních produktů - Patrik Nacher

Pověst finančních poradců (přesněji finančních prodejců) je zejména v posledních letech špatná. Tuto skutečnost prokazují každodenní zkušenosti klientů, kteří po čase zjistili, co to vlastně doma mají za zázrak a extra výhodnou smlouvu, ale i poslední průzkumy názoru veřejnosti.

Patrik Nacher
KOMENTÁŘ: Selský rozum a prodej finančních produktů - Patrik Nacher

Minulý měsíc byl zveřejněn průzkum, podle kterého občané kritizovali přemrštěné provize poradců, které tvoří až dvacetinásobek toho, co by jim byli ochotni sami zaplatit, kdyby byla služba zpoplatněna. Z toho pak logicky vyplývá i další negativní zjištění, které se týká krátké životnosti dlouhodobých smluv a z toho vyplývající potíže.

Na druhé straně těmto poradcům – vykukům nahrávají samotní klienti a to tím, že produkty a služby finančních institucí nejen, že nesrovnávají, aby tak našli pro ně nejvýhodnější, ale dokonce smlouvy před podpisem jen letmo prolítnou (30% respondentů jiného průzkumu) či nečtou vůbec (10%). Mnoho klientů se tak spoléhá jen na ujišťování poradců, kteří pro ně představují určitou odbornou autoritu a zdroj pravdivých a objektivních informací.

Příčin současného stavu je několik. Prvním problémem je rozdělení trhu na tvůrce produktu, tedy finanční instituce a distribuce a prodej produktu konečným zákazníkům, který opatřují z většiny poradenské a finanční společnosti na principu MLM (multi-level marketingu).

Mezi finančními institucemi pak probíhá zápas o to, aby právě jejich produkt byl do nabídky silných distributorů zařazen a to se děje především výší provize. Stejný souboj úvěrových institucí zase vidíme například u velkých autosalonů. Tam to s provizemi dopadlo tak, že jeden z největších prodejců aut u nás, měl loni větší výnosy ze zprostředkování úvěrů než z prodeje samotných aut.

Ale na tento problém dnes narazíme i tam, kde bychom to nečekali. Například na poštách, kde jsou zaměstnanci nuceni kromě své původní činnosti i k prodeji finančních produktů. Jak ale můžete vysvětlit složitost či vhodnost například životního pojištění mezi přijímáním složenek či přebíráním balíku a to vše při pohledu na frontu, která se mezi tím začíná tvořit? A to vše za předpokladu, že zaměstnanci pošt jsou odborníci pro širokou oblast, od problematiky bankovních účtů, přes pojištění až po investice.

Přitom řada finančních produktů jsou sofistikované záležitosti, které zakládají práva a povinnosti klienta i samotné instituce i na desítky let dopředu. K tomu se upsat přece nelze po první návštěvě poradce nebo na poště při vyzvednutí doporučeného dopisu. Jak tomu ale zabránit? Lze tuto oblast nějak regulovat, a pokud ano, jak, aby to nepoškodilo trh finančních produktů?

Patrik Nacher

Absolvent vysoké školy Bankovní institut, obor bankovní manažer (2006).

Provozuje několik internetových stránek, z nichž nejznámější  - bankovnipoplatky.com - se od roku 2005 zabývá tématem bank, poplatků a zvyšování finanční samostatnosti a gramotnosti spotřebitelů.

V letech 1996 až 2004 pracoval v různých tiskových a mediálních pozicích. Od roku 2005 se angažuje pro Národní radu osob se zdravotním postižením ČR, aktuálně je mediálním poradcem této organizace.

Více o autorovi

Možná by ale stačilo více používat zdravý selský rozum, intuici a logiku a nespoléhat se na neustále se měnící ochranářské zákony či na někoho mimo sebe, počínaje poradcem, konče politikem. To by byl dobrý začátek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků