Hlavní obsah
Antonín Rašek Foto: Petr Hloušek, Právo

KOMENTÁŘ: Sankce urychlily ruské strategické záměry - Antonín Rašek

Je zjevné, že každá akce vyvolává reakci, sankce odvetu. Je tomu tak i v bezpečnostní a zahraniční politice a v ekonomických vztazích. Jak se dalo čekat, reagovalo na sankce uvalené na jeho přední politiky a firmy i Rusko. Teprve historie posoudí několikrát opakované Obamovo tvrzení, že sankce přivedly Rusko do izolace.

Antonín Rašek Foto: Petr Hloušek, Právo
KOMENTÁŘ: Sankce urychlily ruské strategické záměry - Antonín Rašek

První odpovědí Ruska bylo urychlené ustavení dlouho připravovaného Eurasijského svazu (EUA). Oficiálně byl založen 29. května 2014 v kazachstánské Astaně; smlouva vstoupí v platnost 1. 1. 2015. Založily jej Rusko, Kazachstán a Bělorusko. Tedy zatím bez předpokládaného členství Ukrajiny, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Arménie, event. i Gruzie. Objevily se i hypotézy, že někdy v budoucnosti by to mohly být mimo uvedené země i mnohé další státy včetně zámořských. Pokud přání není otcem myšlenky.

EUA má být společným trhem s volným pohybem zboží, kapitálu a pracovní síly. Bude se 170 milionovým obyvatelstvem po Evropské unii druhým největším ekonomickým společenstvím na světě.

Na internetu označilo zrod tohoto svazu dvě třetiny respondentů za významný. V Astaně se totiž také nejvíc hovořilo o tom, jak se vyhnout problémům, které má Evropská unie. EUA si není možné odmyslet od budoucnosti Šanghajské organizace pro spolupráci, zvláště kdyby se v budoucnosti připojily Indie a Pákistán. Tím by se uskupení stalo globálním.

Rusko také 21. května 2014 urychleně podepsalo dlouho připravovanou dohodu o dodávkách plynu. Podpisu byli přítomni ruský prezident Vladimír Putin a čínský prezident Si Ťin-pching. Je to přímou ruskou reakcí na záměr Evropské unie diverzifikovat dodavatele energií, i když Rusko tím západní trh opustit nechce.

Za třicet let má Rusko Číně dodat nově vybudovaným potrubím 38 miliard kubických metrů plynu za předpokládaných 400 miliard dolarů. Nešlo pouze o obchodní kontrakt, jednání mělo podle ruského komentátora Dmitrije Minina i strategický politicko-vojenský charakter. Svědčí o tom název dohody Společné prohlášení Ruské federace a Čínské republiky o nové etapě vztahů všestranného partnerství a strategické spolupráce.

Dohoda politicko-vojenské aspekty nespecifikuje, ani nemá závazný právní charakter. V každém případě ale prokazuje další rusko-čínské sblížení a v politickém smyslu má antiliberální charakter. Obě země se chtějí více orientovat na G20 a BRICS než na G7, což je v souvislosti s vyloučením Ruska z G7 logické. V BRICS chtějí rychle zřídit Banku rozvoje.

Výstavba plynovodu povede k dalšímu rozvoji Sibiře, kterou chce Rusko dále modernizovat. Žije tu na 77 procentech rozlohy Ruska kolem 28 miliónů obyvatel; tím chci opravit údaj v mém nedávném článku Zaslouží si Rusové jiný osud? Stejně tak, že průměrný věk mužů v Rusku je podle statistických údajů 62 let. Do budoucnosti je otázkou, zda dohoda nepovede k vyšší migraci čínského obyvatelstva do tohoto řídce obývaného prostoru, což se již děje.

Sbližování má i jiná citlivá místa. Čína nyní má největší ekonomický potenciál a v příštích dvaceti letech má mít i armádu srovnatelnou s americkou. Zatímco v tu dobu bude mít Čína 1,5 miliardy obyvatel, Rusko bude rádo, když mu zůstane 145 miliónů lidí – ale s obrovským nerostným bohatstvím na prostoru téměř dvojnásobně větším, než je Čína.

Antonín Rašek

Původní profesí voják, který současně vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie a historie. Po 21. srpnu 1968 byl z armády propuštěn, rehabilitace se dočkal po listopadu 1989. Stal se civilním náměstkem ministra obrany a ředitelem Institutu pro strategická studia. Spolupracuje se Střediskem bezpečnostní politiky UK. Je autorem devatenácti románů.

Více o autorovi

Komentáře autora

Ukrajinská krize má tedy už nyní globální důsledky, je krizí světovou se zatím převažujícím desintegračním charakterem. USA nabídly EU, což je nyní s odstupem možné chápat jako kompenzaci, transatlantickou zónu volného obchodu. Zatím o ní převládají spíše pochybnosti, jestli by byla stejně tak prospěšná pro obě strany. Tím víc vystupuje do popředí naléhavá nutnost co nejrychleji konflikt na Ukrajině zastavit a hledat cestu do budoucnosti bez dezintegrujících tendencí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků