Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Sankce urychlily ruské strategické záměry - Antonín Rašek

6. 6. 2014, 8:52
Novinky, Antonín Rašek

Je zjevné, že každá akce vyvolává reakci, sankce odvetu. Je tomu tak i v bezpečnostní a zahraniční politice a v ekonomických vztazích. Jak se dalo čekat, reagovalo na sankce uvalené na jeho přední politiky a firmy i Rusko. Teprve historie posoudí několikrát opakované Obamovo tvrzení, že sankce přivedly Rusko do izolace.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Antonín Rašek

Článek

První odpovědí Ruska bylo urychlené ustavení dlouho připravovaného Eurasijského svazu (EUA). Oficiálně byl založen 29. května 2014 v kazachstánské Astaně; smlouva vstoupí v platnost 1. 1. 2015. Založily jej Rusko, Kazachstán a Bělorusko. Tedy zatím bez předpokládaného členství Ukrajiny, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Arménie, event. i Gruzie. Objevily se i hypotézy, že někdy v budoucnosti by to mohly být mimo uvedené země i mnohé další státy včetně zámořských. Pokud přání není otcem myšlenky.

EUA má být společným trhem s volným pohybem zboží, kapitálu a pracovní síly. Bude se 170 milionovým obyvatelstvem po Evropské unii druhým největším ekonomickým společenstvím na světě.

Na internetu označilo zrod tohoto svazu dvě třetiny respondentů za významný. V Astaně se totiž také nejvíc hovořilo o tom, jak se vyhnout problémům, které má Evropská unie. EUA si není možné odmyslet od budoucnosti Šanghajské organizace pro spolupráci, zvláště kdyby se v budoucnosti připojily Indie a Pákistán. Tím by se uskupení stalo globálním.

Rusko také 21. května 2014 urychleně podepsalo dlouho připravovanou dohodu o dodávkách plynu. Podpisu byli přítomni ruský prezident Vladimír Putin a čínský prezident Si Ťin-pching. Je to přímou ruskou reakcí na záměr Evropské unie diverzifikovat dodavatele energií, i když Rusko tím západní trh opustit nechce.

Za třicet let má Rusko Číně dodat nově vybudovaným potrubím 38 miliard kubických metrů plynu za předpokládaných 400 miliard dolarů. Nešlo pouze o obchodní kontrakt, jednání mělo podle ruského komentátora Dmitrije Minina i strategický politicko-vojenský charakter. Svědčí o tom název dohody Společné prohlášení Ruské federace a Čínské republiky o nové etapě vztahů všestranného partnerství a strategické spolupráce.

Dohoda politicko-vojenské aspekty nespecifikuje, ani nemá závazný právní charakter. V každém případě ale prokazuje další rusko-čínské sblížení a v politickém smyslu má antiliberální charakter. Obě země se chtějí více orientovat na G20 a BRICS než na G7, což je v souvislosti s vyloučením Ruska z G7 logické. V BRICS chtějí rychle zřídit Banku rozvoje.

Výstavba plynovodu povede k dalšímu rozvoji Sibiře, kterou chce Rusko dále modernizovat. Žije tu na 77 procentech rozlohy Ruska kolem 28 miliónů obyvatel; tím chci opravit údaj v mém nedávném článku Zaslouží si Rusové jiný osud? Stejně tak, že průměrný věk mužů v Rusku je podle statistických údajů 62 let. Do budoucnosti je otázkou, zda dohoda nepovede k vyšší migraci čínského obyvatelstva do tohoto řídce obývaného prostoru, což se již děje.

Sbližování má i jiná citlivá místa. Čína nyní má největší ekonomický potenciál a v příštích dvaceti letech má mít i armádu srovnatelnou s americkou. Zatímco v tu dobu bude mít Čína 1,5 miliardy obyvatel, Rusko bude rádo, když mu zůstane 145 miliónů lidí – ale s obrovským nerostným bohatstvím na prostoru téměř dvojnásobně větším, než je Čína.

Antonín Rašek

Původní profesí voják, který současně vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie a historie. Po 21. srpnu 1968 byl z armády propuštěn, rehabilitace se dočkal po listopadu 1989. Stal se civilním náměstkem ministra obrany a ředitelem Institutu pro strategická studia. Spolupracuje se Střediskem bezpečnostní politiky UK. Je autorem devatenácti románů.

Ukrajinská krize má tedy už nyní globální důsledky, je krizí světovou se zatím převažujícím desintegračním charakterem. USA nabídly EU, což je nyní s odstupem možné chápat jako kompenzaci, transatlantickou zónu volného obchodu. Zatím o ní převládají spíše pochybnosti, jestli by byla stejně tak prospěšná pro obě strany. Tím víc vystupuje do popředí naléhavá nutnost co nejrychleji konflikt na Ukrajině zastavit a hledat cestu do budoucnosti bez dezintegrujících tendencí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků